Nepřítel klokan
V sobotu jsme se utkali se soupeřem který nepatří k oblíbeným soupeřům SIGMY. S Bohemians Praha 1905, s Klokanama. A herní výkon možná nemusel úplně lahodit oku fanouškovu (minimálně tedy ne jako v Teplicích), ale bojovnost a srdíčko v tom tedy byly rozhodně. A kluci bojovali NAPLNO a DO KONCE. Zkrátka nakonec myslím díky vyrovnání mohli být spokojeni v podstatě všichni. Fanoušci Klokanů kteří dorazili ve slušném počtu a celý zápas se bavili a i fanoušci domácích kteří se spíše celý zápas třásli. Ale ne zimou, ale strachem z prohry s týmem kterému už o nic kromě cti nejde. Ale to už dost předbíhám.
„Zakřiknutý“ první poločas
Na Andrově stadionu se v krásném slunečném počasí sešlo 5.500 lidí a stadion tak byl více než s půlky zaplněn. Jaká to změna oproti „plnému“ utkání s Baníkem. A přesto fotbal začal ostrým tempem, ale k našemu překvapení spíše pod taktovkou Klokanů. Vyústěním tohoto „tlaku“ byla vlastní branka Václava Jemelky, který v plném sprintu vymetl rožek Buchtovi brány. Zkrátka smůla, ale za to co v této sezóně předvádí a jak SIGMĚ pomáhá nezaslouží odsudku. To se zkrátka stává. A jak v poslední době často slýchám „Někde ti fotbal dá, někde ti vezme!“. Tentokrát zkrátka vzal. A bohužel i zbytek poločasu byl z naší strany takový zakřiknutý, jedinou výjimkou snad byla hlavička před koncem poločasu, která směřovala k tyči klokaní branky. Ovšem tam skvěle zakročil „klokaním skokem“ gólman hostů. A tak se do šaten šlo pro nás za velmi nepříznivého stavu. 0:1
Druhý poločas? Dobyvačný!
Druhý poločas započal podobně jako ten první, trošku nesměle. A překvapivě trenér Jílek (zpět na lavičce) nesáhl k nějaké změně. Ale s postupujícím časem stále víc bylo vidět, že kluci do tohohle utkání dali srdíčko a že se zkrátka s prohrou před domácím publikem nechtějí smířit. 
A stále vymýšleli jak proniknout obranou soupeře. A hlavně snad poprvé v sezóně, to více zkoušeli střelou, než „Barcelonským“ doťukáním do branky. Za střely určitě zaslouží pochválit Houska a především nádherná střela Vepřeka. Té stál v cestě bohužel opět gólman hostí. Protože ani jiné pokusy se nechytali a proti-útoky Bohemáků naštěstí také ne, musel dojít zachránce z poslední doby. Kuba Plšek. Ten dostal možnost přímého kopu zhruba dva metry za velkým vápnem. A přesto, že většinou kopou jiní, tentokrát kopal on. A nutno podotknout, že krásně. Co bychom více povídali. KOP – gólman hop – a míč v brance TŘEP! KUBA PLŠEK!!! 1:1!!! Zkrátka závěr utkání jak se patří a ohromné emoce. Tohle dělá fotbal, fotbalem. V tom je ta krása té hry. Že během vteřiny je z neúspěchu – úspěch a ze smutku – radost. A samozřejmě někdy je to i naopak, ale to patří k hře. I přes snahu domácích ještě přidat další gólovou radost končí utkání zaslouženě 1:1. A hráči jdou děkovat fanouškům. Ale vypadalo to, jako by se jim ani nechtělo.
Sakra, nevyhrálo se, ale dali jste do toho srdce. A to jediný je podstatný.
[wdi_feed id=“48″]
Pohled na fanoušky
Domácí se opět sešli na dvou frontách. Poměrně slušný počet ( okolo 90?) se sešel v Sektoru S. Celý zápas se snaží fandit, i když průběh utkání tomu příliš nepomáhal. A díky vývoji se ani nedalo počítat s přílišnou pomocí východní tribuny. Přesto se nakonec zapojili a my jím tímto děkujeme. Po delší době se také presentuje opticky, když je vyvěšena většina vlajek který pravidelně vlají na výjezdech SIGMY – Ultras SIGMA, SIGMA United, Modrobílí do boje, Populus fanaticus Olomucensis a Hanáci on TOUR. Některé chyběly, ale snad to na výjezdu do Zlína napravíme. V každém případě bylo fajn vidět vlajky v Sektoru S. Kéž by to tak šlo pořád. Co se týče fanoušků z Jihu, tak ti se sešli také ve svém obvyklém počtu (tedy alespoň tak to vypadalo, počet reálný musí doplnit oni). Tentokrát fandili více než v posledních utkáních a tak se dá říct, že mají stoupající tendenci (jestli je to dost nechť si posoudí také sami). Choreografii si tentokrát nepřichystali žádnou. Fanoušci hostů se sešli v slušném počtu (ovšem jestli byli sami spokojeni?, nevíme) a vypadalo to, že se dobře baví. Koneckonců i výsledek jim k tomu napomáhal. Po inkasovaném gólu se poněkud odmlčeli, ale spíše bych to připisoval únavě z cesty, alkoholu a fandění. Při děkovačce odpálili i několik červených rací. Efekt dobrý. Zanechali velmi slušný dojem.
Konec dobrý…
Celkově jde utkání hodnotit kladně i záporně, jak už to tak u remíz bývá. Ale my jsme rozhodně rádi za ukázané srdíčko, za bojovnost a dravost zvítězit. I s nepříznivým výsledkem v zádech i přes složitou situaci a tlak z tribun. Nemůžeme zkrátka každé utkání vyhrát. To bychom totiž slavili titul a nebojovali o „evropské“ třetí místo. Takže za nás díky kluci a VELKÝ PALEC.
V SOBOTU VŠICHNI DO ZLÍNA!!! pro TŘE BODE!!!
