Na Sigmě už léta platí: chodí se jen na soupeře. To platí i o minulé sobotě, kdy se v netradiční čas už od 15:00 hod. odehrál na Andrově stadionu zápas mezi tradičními rivaly Sigmou a Baníkem, často mylně nazývaným derby. Šest tisíc diváků navíc proti obvyklé letošní návštěvě vytvořilo bouřlivou atmosféru. Navzdory tomu, že vedení domácího klubu na podzim zrušilo a dosud neobnovilo stupínek pro šéfa kotle v sektoru S (včetně dalších restrikcí) a zřejmě i finančně podporuje rozdělení domácího kotle směrem na jižní tribunu, podpora domácím byla rovněž víc než slušná. Klub opět umožnil Baníku téměř vyprodat severní tribunu a další desítky, možná stovky „chacharů“ se vmísilo mezi ostatní diváky na dalších tribunách.
Pozoroval jsem kolem sebe, že mnozí znovuobjevení fanoušci, nezatížení sledováním předchozích jarních nevydařených domácích zápasů Sigmy, byli až příliš kritičtí k výkonům některých domácích hráčů, ale mě se jejich výkon hlavně v první půli docela líbil. Před zápasem jsem měl obavy z toho, aby hráči nepodlehli očekávané bouřlivé atmosféře, ale vyrovnali se s tím v pohodě. Druhá věc byl výkon rozhodčích, přece jen šlo o šance Baníku na údržbu v lize a na dálku i o sparťanské pohárové ambice. Baník si v první půlce několikrát výrazně koledoval o žlutou, držení, fauly zezadu, nesportovní chování, zkrátka celý unfair arsenal, ale se sudím to ani nehnulo. 
Vynikal v tom zejména Baroš, kterého sice udržel spoustu míčů, ale myslím si, že jinému hráči by tenhle styl hry neprošel. Baroš tady možná hrál naposledy a tak jeho výkon asi navždy utkví v paměti. Jaký rozdíl proti pár minutám Rosického tady na podzim. Bývalý reprezentant, který se mimo hřiště kdysi „proslavil“ tím, že údajně vyhrožoval novinářům smrtí, by měl nastupovat do každého zápasu se žlutou, aby se uklidnil. Do páté minuty byl tak třikrát na zemi a pak v té simulaci pořád pokračoval, neustále protestoval, rozhazoval rukama, fauloval, aniž by mu to rozhodčí pískal, a když se dostal do šance, tak zapomněl, proč vlastně na tom hřišti je. Jindy ho v šanci neúspěšně hledal vystresovaný spoluhráč, který mohl nahrát daleko lépe postavenému a nehlídanému spoluhráči. Dalších tragikomických vložek přibývalo, dělal kličky bez balónu, couval k protihráčům, aby se o ně mohl opřít a vzápětí spadnout, nezapomněl nechat koleno v „souboji“ s ležícím gólmanem a pak se svíjet, aby vzápětí vyskočil jako laňka. To byl asi hlavní hřeb jeho programu. Čekal jsem, že něco podobného přijde a Baroš nezklamal. Když už konečně trenér Páník pochopil, že je potřeba dát branku a vyrovnat, sundal ho ze hřiště.
Zápas však nebyl jen o Barošovi a plné severní tribuně s efektním choreem. Byl hlavně o celkově výborném výkonu Sigmy proti velmi těžkému soupeři a o perfektní defenzívní práci týmu, byť míč párkrát těsně prosvištěl kolem tyčí domácí branky. Zvlášť v závěru v ohrožování sigmácké branky vynikal exolomoucký Martin Šindelář, který byl na zápas evidentně mimořádně nažhavený. Směrem dopředu měla Sigma rovněž docela dost světlých momentů, hlavně v první půlce, ale ten nejlepší připravil centrující Šimon Falta volnému Jakubovi Plškovi, který ve vápně opět předvedl zabijácký instinkt zrovna ve chvíli, kdy hostující fans roztahovali choreo s nápisem „Nikdy nebo navždy“. Skluzující nešťastník Šindelář přibral na cestu po trávníku i gólmana Laštůvku a Plšek dával do prázdné. Parádní gól. Alespoň jsem mohl dát do titulku parafrázi Ceasarova slavného výroku s využitím slůvka z oblíbeného baníkovského pokřiku.
Nemusí být super forma, ale takhle se to prostě musí urvat. I v deseti bez vyloučeného defenzívního štítu Lukáše Kalvacha. No druhá žlutá asi byla, ale … Nemusela být však do té doby jen na straně Sigmy. Nastavení zápasu okořenilo duo Yunis-Procházka. Druhý jmenovaný se na prvním vykartoval a tak Baník nakonec dohrál také v deseti.
Kalvacha, který dosud nechyběl tuhle sezónu ani minutu, čeká nucená přestávka a navíc mu kromě červené přistála na kontě i 3. žlutá celkem a tím rozšířil skupinu stejně rizikově postižených olomouckých hráčů na sedm. Opět adepty na stopku v dalším zápase v sestavě podtrhávám.
Sigma musela nastoupit bez trenéra Jílka, který za trest z minulého kola seděl ve druhé řadě hned za lavičkou, 
a bez vykartovaných Jiřího Texla a Václava Jemelky. Díky tomu se vrátil do sestavy Jakub Řezníček a šanci opět dostal stoper Roman Polom. A ten se mi dost líbil, v obraně a hlavně při konstruktivní rozehrávce. Byl pro mě příjemným překvapením zápasu a také Michal Vepřek navázal na své podzimní výkony. Na vychytané nuly Miloše Buchty si už docela zvykáme, už jich má dvanáct, což je víc než polovina zápasů, které odchytal celé. Miloš Buchta je na čele tabulky ligových brankářů s nejnižším průměrem inkasovaných branek na zápas.
25.kolo: SK Sigma Olomouc – FC Baník Ostrava 1:0 (0:0). Branka: 71. Plšek. Rozhodčí: Zelinka – Hájek, Myška. ŽK: Kalvach – Pazdera, Procházka. ČK: 79. Po 2. ŽK Kalvach – 90. Procházka. Diváci: 9518. SK Sigma: Buchta – Hála (67. Moulis), Radaković, Polom, Vepřek – Kalvach – Zahradníček, Plšek, Houska, Falta (90. Kotouč) – Řezníček (85. Yunis). Trenér Ladislav Onofrej. Baník Ostrava: Laštůvka – Pazdera, Procházka, Šindelář, Fleišman – Fillo (80. Jirásek), Hrubý, Hlinka, Granečný (71. Stáňa) – Poznar, Baroš (76. Diop). Trenér Bohumil Páník.
Kromě hráčů, kteří jsou v sestavě podtržení, má tři žluté ještě Martin Sladký.
Sigma v posledních pěti kolech neprohrála a má z tohoto pohledu nejlepší formu ze všech (spolu se Spartou). Teď jede do hratelných Teplic a pak má doma Bohemians, jediné dva týmy, které hrají střed tabulky a tzv. jim o nic nejde. Šance udržet pohárové pozice i po 27.kole je docela vysoká. Příští kolo (26.) hraje Sparta na Baníku a bude se hrát podještědské derby. Plichty v těchto zápasech by byly fajn. Pro Baník a Zbrojovku dopadlo tohle kolo nejhůř, jak mohlo (Zlín i Jihlava bodovali venku), ale nic není ztraceno, ve hře je ještě dost bodů. Ale víme, jak to v těch závěrech ligy chodí…Sigma s tím má bohaté zkušenosti. Ale zapomněl jsem, Příbram je ve druhé lize a Jablonec furt hraje o poháry, takže kdoví…
Brno musí někde vyštrachat minimálně tři výhry, teď hraje na Dukle a má pětibodovou ztrátu na 14. Jihlavu, s kterou hraje v předposledním kole doma a v posledním kole jede na Baník. V tomhle zápase už taky možná o nic nepůjde a ani výhra kohokoliv z nich nic nezachrání, Jihlava hraje v posledním kole doma s Karvinou. Myslím si ale, že ani 29 bodů nemusí letos stačit na záchranu. Jihlavě k tomu chybí čtyři body, Baníku sedm a Brnu devět! Ostatním tři body a méně.
Ještě, že máme letos opačné starosti, tedy spíš radosti. To je pohoda! Relativně…
P.S.: Celý název článku ní – Baník na Sigmě- veni, vidi, v pytli 😉
