Zápas Sigmy se suverénem ligy, štikou letošních evropských pohárů a týmem, jehož trenér neunese ani remízu (vše v jednom sešívaném balení), přinesl všechno, co divák od takového zápasu očekává. Mimo branek. Slavia zapsala nulu na svém kontě vstřelených branek teprve podruhé v sezóně, Sigma doma neskórovala poprvé.
Trenér Radoslav Látal překvapil. Do brány poslal Aleše Mandouse, pro kterého to byl teprve druhý zápas v české lize, debut si odbyl na jaře, rovněž proti Slavii. Jinak nastoupila sestava, kterou vlastně známe jako svoje boty, jen v trochu jiném rozestavení. Posily zůstaly mimo základ a po dlouhé době spolu nastoupili Martin Sladký, Michal Vepřek, Šimon Falta a Tomáš Zahradníček (naposledy spolu hráli v základu v březnu 2019). Na základní sestavu si začíná zvykat Ondřej Zmrzlý a na hrotu se měl pokusit konečně prolomit gólové prokletí Jakub Yunis. Na lavičce zůstali Pablo González i Václav Pilař. David Zima nehrál kvůli zranění.
Trenér Trpišovský šetřil před dalším zápasem Ligy mistrů svoje nejdražší hráče. Jak jsem psal minule, Stanciu a Souček už mají na podzim v nohách dohromady 50 zápasů a tak vlastně ani nebylo divu, že nehráli.
Zpočátku to vypadalo tak, že se snad Sigma proti jasnému favoritovi ani nedostane do šance. Ale v průběhu poločasu se ukázalo, že zase taková hrůza to nebude. Gól na hlavě měl Jakub Plšek, mimo to soupeř a sudí zastavovali protiútoky, jak mohli. Slavia si podle očekávání pár solidních šancí vypracovala a vyslala několik jedovatých střel, zvlášť Ševčíkovy pokusy byly extra nebezpečné, ale hráč zápasu Aleš Mandous si s tím poradil, nebo to šlo vedle.
Trpišovský mluvil o prvním poločase jako o rugby. Vystihl to přesně. S rugby si to ale spletla Slavia. Každý třetí odpískaný faul Slavie v zápase byl oceněn kartou! Její hráči chodili do soubojů pozdě a pomáhali si, jak mohli, rukama nohama a když ani to nestačilo, byl tady expert s píšťalkou. Frydrych si za přerušení gólové akce vysloužil kartu jako první, Takácsovi prošly sáně na půlce bez karty, Coufal sice málem přizabil Ondřeje Zmrzlého už hluboko na naší půlce, ale stačilo to jen na žlutou a o zbytek se postaral sudí, když neponechal výhodu při unikátním brejku dva na nikoho! Další brejk už museli slávisti řešit až před svým vápnem, na poslední chvíli se s tím nemazal Masopust, Šimona Faltu stihl sejmout zezadu ještě před vápnem, červená nešla nedat.
Sigma hrála tvrdě, ale k slávistickému unfair projevu se nepřiblížila ani na hony. Karty ale sbírala. Trenér Radoslav Látal dostal čtvrtou žlutou a příště bude chybět, rovněž Martin Hála dostal žlutou za protesty z lavičky. Oba krátce po neponechání zřejmé výhody ve 39. minutě zápasu. Opět jsme se přesvědčili o tom, že do kopce se hraje špatně. Zatímco jsem se tady nedávno rozplýval nad tím, jak lze na mezinárodní úrovni odpískat zápas, tady jsme byly opět svědky naprosté nekompetentnosti. Slušně řečeno.
Druhá půle už byla o něčem jiném. Oba týmy se zakopaly v pozicích a čekaly na chybu soupeře. Slavia si věřila i v desíti a Sigma ji to svojí pasivitou docela ulehčila. Z její strany to bylo až přespříliš opatrné a bez pohybu, čehož běhavá Slavia využila, opticky měla více ze hry. Opět těžila ze standardek a od prohry nás oddělil nejen famózní výkon Aleše Mandouse, ale i štěstí v podobě břevna jeho branky. Sigmu hodně osvěžilo střídání, Martin Hála docela lehce provětrával levou obranu Slavie. A když mu v tom na závěr pomohl i Mojmír Chytil, mohla z toho být i výhra.
Aleš Mandous byl skvělý, to bezesporu. Mrzí mě, že Sigma za celý zápas netrefila branku. Hlavičky Jakuba Plška, Jakuba Yunise i Mojmíra Chytila volaly po gólu, o zbytek se postarali „necitlivý“ rozhodčí a ruce a nohy nestíhajících slávistů. Zajímavý okamžik nastal v 80. minutě, kdy do zápasu naskočil Martin Hála, v té době již držitel žluté karty. Docela riziko, bych řekl.
Slávista Olayinka navázal v první půli na obdobný výkon v prvním poločase na Barce, ve druhém poločase se věnoval filmařskému řemeslu. Ševčík je nezničitelný a jede to svoje od začátku do konce. Výborný hráč a pokaždé budu připomínat, že odešel ze Sigmy předčasně a hluboko pod cenou, když už tehdy byl jeho talent zřejmý. Když ho trochu přibrousil Václav Jemelka, doplatil na to, že má hlavu v úrovni Jemelkových paží a jak se říká: Hlavou zeď neprorazíš. Velmi mě překvapil Takács, který Součka zastoupil víc než rovnocenně.
- kolo Fortuna ligy, Základní část, sobota 23.11.2019, 17:00, Andrův stadión: SK Sigma Olomouc – SK Slavia Praha 0:0. Rozhodčí: Rejžek – Kotalík, Pečenka – Ardeleanu (video). ŽK: Hála, Jemelka, González, Falta – Frydrych, Coufal, Takács, Kúdela. ČK: 45. Masopust (Slavia). Diváci: 8119. Olomouc: Mandous – Sladký, Beneš, Jemelka, Vepřek – Zahradníček (80. Hála), Plšek (75. Gonzalez), Zmrzlý (89. Chytil), Houska, Falta – Yunis. Trenér: Látal. Slavia: Kolář – Coufal, Kúdela, Frydrych, Bořil – Takács – Masopust, Hušbauer, Ševčík, Olayinka – Tecl (46. Van Buren). Trenér: Trpišovský.
Aleš Mandous se stal 22. gólmanem Sigmy, který vychytal ligovou nulu.
Nad výkony rozhodčích zůstává rozum stát i při pohledu nezaujatého fanouška. Chápu trend v posuzování červených karet ve vyložených pozicích, nicméně bohorovný klid, s jakým hráč zezadu podkopne druhého bez snahy hrát míč a ví, že za to dostane max. žlutou a ještě se diví, hraniční s cynismem, který už nemá nic společného s fair-play hrou, kterou by fotbal měl být. Na to se už jaksi zapomnělo. Jako řešení bych viděl například za určitý druh přestupků dávat oranžovou kartu a hráči udělit krátký trest ve hře, například pětiminutový nebo delší.
Slavia zase bude hrát o body do koeficientu pro český fotbal. Medicínu rozhodčího Rejžka, kterou musela Sigma spolknout v sobotu, bych jim ale nepřál a ani ji neočekávám. Vtipné je, že silnější Slavia se po zápase diví taktice slabšího soupeře, kterou donedávna sama aplikovala na mezinárodní úrovni. Co ovšem pobavilo nejvíc, je oslava fanoušků Slavie remízy jako výhry a dehonestace Sigmy internetovými příznivci Slavie, což je asi největší odměna. Zvlášť mě zaujal ušišlaný příspěvek exbulvárního „novináře“, toho času starosty jedné pražské části, který ve svém tvítu nazval olomoucké hráče košťaty a ve kterém pocit štěstí ze sobotní remízy přirovnal k radosti z případného titulu. Slávisti šťastní z plichty na Camp Nou, se stejně radují i z plichty na Andrově stadionu. Tak to je tedy úlet! Každopádně jsme mohli ve druhém poločase vidět ve hře Slavie obdobné prvky, s jakými v obavě o výsledek vyrukovali proti Barceloně. Druhá věc je, že žádný tlak ze strany Sigmy nepřišel, Slavii otrnulo a dokázala zahrozit i v deseti.
Trpišovského ego vyrostlo díky čínským juanům do velikosti Náměstí nebeského klidu a zřejmě se domnívá, že mu to dává oprávnění urážet soupeřovy hráče. Přitom to není tak dávno, kdy jim i remíza byla dobrá, aby nespadli z ligy. Pokora, pane. Víte, co to je?
Na zápas dorazil více než slušný počet diváků. Po dlouhé době byla otevřena i severní tribuna. Sektor S byl plný a s množstvím modro-bílo-černých vlajek vypadal velmi působivě. Choreo připomnělo nedávnou tragickou událost. Během hokejového zápasu Havířov- Frýdek-Místek byl před stadionem jedním z pořadatelů napaden fanoušek místního klubu a následkům zranění v nemocnici podlehl.
Začátek druhého poločasu přerušilo koordinované vhození konfet z domácího Sektoru S. Pořadatelé konfety odklízeli, jak ve zpomaleném filmu, a i díky přihazování dalších kousků z hlediště se přerušení docela natáhlo. Pobavilo a přitom docela zapadlo do ospalého tempa úvodu druhé půlky. Celkově byla atmosféra výborná, fotbalová, provázená neustálým práskáním petard ve slávistickém sektoru. Hlavní slovo na stupínku v Sektoru S měl Metla Lidstva, který kromě neúnavného burcování tribun, neváhal obnažit horní polovinu svého výrazného tělesa. Zřejmě naposledy. Škoda.
V sobotu nás doma čeká další těžký soupeř. Přijede Liberec a počítám, že 0:0 to neskončí. Průměr z jeho posledních 7 zápasů činí 4,7 branky, čili v každém zápase těžká divočina. Už se těším a doufám, že to bude konečně pořádný balzám na duši. Očekávám přerušení nekonečné série 8 zápasů bez výhry. Zvláštní je, že jsme navzdory tomu stále ve skupině o Evropskou ligu.
