V posledním kole základní části Fortuna ligy se nepodařilo silně kombinované sestavě Sigmy v zápase proti Plzni uhrát ani bod a i teoretická šance na 10.místo se rozplynula jako pára nad hrncem. Zápas byl odehrán jen z povinnosti, priorita byla jasná: pošetřit co nejvíc hráčů na středeční semifinále MOL Cupu s Libercem. Prakticky se opakuje situace z roku 2012, kdy Sigma byla ve hře jak o finále poháru, tak díky odpočtu za korupci i v záchranářských potížích.
Trenér Látal nechal doma nebo na lavičce skoro celou obvyklou sestavu Sigmy. Vepřek, Beneš a Falta nebyli ani na lavičce. V základu se v poli objevili jen Jemelka a Chytil a i ti si šli po přestávce odpočinout.
Největší problémy dělali obraně Sigmy v první půlce hráči Beauguel a Kayamba. Beauguel svým perfektním krytím míče, Kayamba schopností po nekonečných přešlapovačkách obejít hráče. Po jejich akci se také zrodila jediná branka zápasu, kdy se ve vápně dostal k odraženému míči bývalý hráč Sigmy Hořava a s přehledem zblízka zakončil. Byla to vcelku jednoduchá akce, po autu se míč vrátil k nepokrytému házejícímu hráči a ten měl na centr dost času, což považuji za školáckou chybu.
Gól byl logickým vyústěním průběhu zápasu. Plzeň hrála to, co potřebovala a byla to skutečně jen otázka času, kdy Sigma povolí. Absolutně nesehraná sestava domácích proti dominující Plzni během první půlky nevyprodukovala jedinou kloudnou akci. I nakopávané míče směrem dopředu se okamžitě vracely zpět a o nějakém držení míče (podle statistik Sigma v prvním poločase 34%) nebo kombinaci snad ani nejde hovořit. Hráči v prvním poločase mohli pro výsledek udělat daleko víc. Když už ne s míčem, tak bez míče. Běhat, napadat, běhat, napadat, přitvrdit a zase běhat a ne kolem nich poskakovat, jako by byli z marcipánu. Plzeň naprosto dominovala, ale ve vápně nakonec až tak nebezpečná nebyla a až na tu jednu proměněnou šanci si její hráči zase tak často z neproměněné šance vlasy nervali.
Ve druhé půli si Plzeň jela dál tu svoji hru na půl plynu s tím, že jí od Sigmy zřejmě nehrozí, ale stažením obrany na tři hráče a příchodem Breiteho a Housky se obraz hry přece jen změnil. Sigma se dostala do hry, ale na výsledku se nic nezměnilo. Pokud někdo z nezasvěcených fanoušků fotbalu omylem přepnul z výběru všech zápasů ligy na tenhle, musel se unudit k smrti.
- kolo, základní část Fortuna ligy, neděle 14/06/2020, 17:00, Andrův stadión. SK Sigma Olomouc – FC Viktoria Plzeň 0:1 (0:1). Branka: 16. Hořava. Rozhodčí: Marek – Podaný, Melichar. ŽK: Kerbr, Breite – Havel, Kalvach, Mihálik. Diváci: omezený počet (limit 500 osob na stadionu). Olomouc: Mandous – Radek Látal, Štěrba, Jemelka (46. Breite), Kerbr (63. Sladký) – Zahradníček, Zmrzlý (78. Juliš), Greššák, Chytil (46. Houska), Hála (69. González) – Yunis. Trenér: Radoslav Látal. Plzeň: Hruška – Havel, Hejda (90. Pernica), Brabec, Kovařík – Bucha, Kalvach, Hořava (65. Diaz) – Kayamba, Beauguel (78. Mihálik), Kopic (90. Hloušek). Trenér: Guľa.
Část fanoušků z kotle na jižní tribuně zajistila Sigmě mimořádnou publicitu, o kterou žádný klub na světě ani valná většina jeho fanoušků v této souvislosti nestojí. Podle zpráv z médií, protože z přímého televizního přenosu nešlo žádnou mimořádnou událost zaregistrovat, pořadatelé okamžitě zareagovali a aktéry incidentu vyvedli ze stadionu. Po zápase se klub za rasistické projevy těchto lidí vůči hráči Beauguelovi omluvil, stejně tak plzeňskému klubu.
Na opačném pólu zpráv stojí mimořádně potěšující informace, že David Rozehnal se stává členem výboru spolku SK Olomouc Sigma MŽ. Do klubu se vrací respektovaná osobnost se zkušenostmi ze čtyř z pěti nejsilnějších evropských lig, zahraniční kariéru začínal a končil v belgické lize, hrál za PSG, Newcastle Utd, Lazio, HSV a Lille. Neskutečná kariéra fotbalisty, který s fotbalem začínal v Kožušanech a za Sigmu odehrál 72 ligových zápasů.
Oba exsigmáci v dresu Plzně Tomáš Hořava a Lukáš Kalvach hráli svoji typickou hru a patřili tradičně k nejlepším hráčům soupeře. Kalvach tvrdil muziku a Hořava se mohl v klidu věnovat mravenčí práci v záloze.
I když vládne zklamání ze sezóny, případný úspěch v poháru by mohl vše změnit. Letošní model sice Sigmě nahrává jako nikdy před tím, ale i tak to bude těžké, velmi, velmi těžké. Na semifinále MOL Cupu s Libercem už bude povolena vyšší kapacita stadionu a tak mnozí z nás konečně opráší permanentku a vydají se po dlouhé době na zápas. Možnost pořídit si lístek mají i ostatní do naplnění povolené kvóty a to na tribunu Sever.
Sigma byla v semifinále poháru naposledy před osmi lety. Ze současného kádru si proti Teplicím zahráli Michal Vepřek a Martin Hála. Po výsledcích 0:0 a 3:0 v Teplicích (2x Ordoš, 1 vl. g.) Sigma postoupila do finále, kde porazila Spartu.
Rok před tím Sigma vyřadila Slavii po památné kontumační výhře na Slavii, když s vedením nespokojení fanoušci Slavie v poločase vtrhli na hřiště a na hlavní tribunu a. V odvetě Sigma vyhrála 1:0 gólem Hořavy. Z tohoto zápasu nám zbývá už jen jeden pamětník a to Vepřek. Ve finále jsme na penalty prohráli s Mladou Boleslaví, která vyrovnala na 1:1 z vymyšlené penalty.
Další semifinálové účasti už úspěšné nebyly.
2011- prohra s Plzní (2:2, 1:3).
2000- prohra v Liberci 0:2 (hráno jako dnes na jeden zápas). Ve finále Liberec porazil překvapení soutěže druholigový Baník Ratíškovice vedený trenérem Vlastimilem Paličkou.
1997- prohra s Duklou 0:1 v Praze. Rozhodující gól dal exolomoucký Vyskočil. V útoku Sigmy Milan Kerbr starší.
1987- se Slavií doma 0:3.
1985- 0:2 v Č. Budějovicích (druhá liga).
1981- 1:4 na Dukle. Jediný gól tehdy druholigové Sigmy dal Ivo Knoflíček, pozdější hráč Slavie. Dukla Český pohár vyhrála, navíc ještě ve finále Československého poháru porazila Duklu Bánskou Bystrici.
V samostatném Českém poháru od roku 1994 má náš soupeř z Liberce celkem sedm semifinálových účastí, z toho 4 x postoupil. Liberec vyhrál Český pohár dvakrát, naposledy v roce 2015.
Když nepočítám vítězný Superpohár 2012, tak Sigma se v poháru s Libercem naposledy potkala v roce 2010 ve vítězném čtvrtfinálovém dvojzápase (výhra v Liberci 2:0 brankami Šultese a doma 1:0, gól dal Komárek).
První semifinále Českého poháru vůbec se hrálo v Olomouci v roce 1940. SK Olomouc ASO po výhře 3:1 v Praze zvládl i odvetu doma a před 3500 diváky porazil Meteor VIII 4:1. Výhra ve finále hraném rovněž na dva zápasy vedla k historicky prvnímu zisku Českého poháru olomoucký týmem.
