Hranice mezi úspěchem a neúspěchem není zase tak tenká a zázraky se nedějí. Pohárovým zápasem s Libercem jsme prozřeli i my, kteří jsme týmu Radoslava Látala ještě věřili. A potupná prohra po ostudném výkonu v Příbrami ve skupině o sestup už nenechala nikoho na pochybách. Tahle sezóna SK Sigma Olomouc je totální fiasko.
Ještě v poločase zápasu s Libercem za stavu 0:2 se našli tací, kteří věřili, že sklapne „Czaplárova past“. Dokonce to chvíli možná tak i vypadalo. Střídající Tomáš Zahradníček posadil nadýchaný centr přesně na hlavu Lukáše Juliše a ten snížil. Času na vyrovnání bylo stále ještě dost, ale už po několikáté jsme se přesvědčili, že dobývání soupeřovy obrany pomalou kombinací bez nápadu a střelby je pro Sigmu nadlidský úkol. Ještě jednou se ocitl Juliš sám před brankou, ale z otočky levou nohou přestřelil.
Kromě Mandouse žádný z hráčů základní sestavy středečního semifinále neodehrál poslední ligový zápas před tím proti Plzni víc, než 45 minut. Takže si hráči odpočinuli. Ale nijak se to neprojevilo. Liberec hrál podobně jako většina soupeřů Sigmy na jejím hřišti. Zatažený a na brejky. A s tím měla Sigma obrovské problémy. Nicméně první gól dal Liberec po dohraném rohu. Pak ještě VAR posuzoval zřejmě ruku Jemelky, ale penalta se nekopala. Gól do šatny padl rovnou z přímého kopu po nesmyslném faulu Davida Housky kousek před vápnem. Ani nevím, jestli si vůbec Aleš Mandous sáhl za poločas na balón. Po snížení žila ještě šance na vyrovnání, ale Liberec přidal z brejku třetí gól. Naštěstí se ukázalo, že padl rukou a hříšník musel po druhé žluté ven ze hřiště. Na hřišti pobyl zhruba čtvrt hodiny.
Zoufalý nápor proti oslabenému soupeři k vyrovnání nevedl a prázdnými tribunami se nesl skandovaný pokřik „Látal ven“. Dalo by se říct, trpký konec neúspěšné sezóny.
Ale bohužel ještě není konec. O pár dní později jeli deprimovaní hráči Sigmy udělat ostudu na hřiště poslední Příbrami. Po naprosto šokujícím odchozeném prvním poločase bez jediné střely na branku, odcházela Sigma do kabin s jednogólovým mankem, díky penaltě za hodně spornou ruku. Ale ať už byl ve hře před Jemelkovou rukou faul soupeře nebo ne, těžko pochopit, jak po jednom centru můžou skončit na zemi v jednom chumlu tři olomoučtí hráči. To je asi všechny jeden hráč nezbořil. Chaos a dezorientace je příčinou.
Po prostřídání to vypadalo opět jako vždy, tj. opticky o něco lépe. Ale mám pocit, že ze všech hráčů Sigmy chápe jediný Juliš smysl hry, tj. dát gól nebo se aspoň o to pokusit. Jeden záblesk po pěkném průniku za obranu ukázal Zmrzlý, ale obrácenou falší daleko minul branku. To už ale bylo 0:2. Domácí hráči zvýšili po jediné střele z větší dálky. Pokusy olomouckých hráčů, pokud nějaké byly, zablokoval nejblíže stojící protihráč. Člověk už ani neví, jestli se téhle naivitě ještě má smát nebo už brečet. K tomu debaty s rozhodčím, které to nevyhrají, a hlavy dole.
O nějaké vzepětí se pak ještě pokusil střelou z přímáku Pablo, ale gólman jeho střelu vyškrábl na roh. Pak už si Příbram začala dělat ze Sigmy vyloženě srandu. Hlavně duo osmatřicátníků, Rezek a střídající zápasník Slepička. A jen díky tomu, že Příbram neproměnila dvacetiletým Polidarem dvě jasné tutovky po sobě, zápas neskončil rozdílem třídy.
Sigma předvedla výkon, po kterém můj děda vždycky říkal, že by hráčům „týden žrát nedal“. Kolosální ostuda. Sigma přichází o zbytek respektu soupeřů a ztrácí i ty poslední fanoušky, kteří chtějí, navzdory všemu, věřit v Sigmu a stát za ní i v těch nejtěžších chvílích. Na sestup to není, ale co je moc, je příliš. Netvrdím, že na stadion příště nikdo nedorazí. Ale zcela jistě si spousta lidí řekne, jestli nemá na práci něco lepšího, než být svědkem téhle hrobařiny. A být klubem, myslím všechny, od hráčů až po vedení, rozhodně bych se nad tím hodně rychle zamyslel, protože fanoušek Sigmy je zkoušen už hodně dlouho. A případně říkat něco o věrnosti klubu fanouškům, kteří za ním stojí celý svůj život, je tak říkajíc mimo mísu.
Nadějí jsou určitě jednadvacetiletí Ondřej Zmrzlý a Mojmír Chytil, kteří by brzy mohli pozvednout prapor. Radek Látal je ve velmi těžké pozici a rozhodně to nemá vůbec jednoduché. Samozřejmě, že stále ještě nemůžu opomíjet odchovance jako Falta, Houska, Zahradníček a Jemelka, ale otázka zní, jakou oni cítí perspektivu v Sigmě a co jsou ještě pro ni ochotni udělat.
Chybí vůdce. Vít Beneš z pozice stopera by se mohl stavět na hlavu, ale motor v záloze nenakopne. Technické a kombinační mužstvo končí jako banda nakopávačů s jediným cílem, pokud možno neudělat chybu. Soupeři před a po každém zápase na kádr Sigmy pějí chválu. Mazání medu kolem úst se vnímá dobře, ale uspokojení přináší dobrá hra a výsledky a ne poslouchání sladkých řečí.
Obrovské zklamání je i z působení trenéra Radoslava Látala. Byl jsem jeden z těch, kteří mu skoro bezmezně věřili. Tým měl na starosti od začátku sezóny, ale zdá se, že na sebe narazily dva zcela nekompatibilní světy a v podstatě to končí tak, že jsem vlastně ani nepochopil, co mělo být výsledkem celého snažení. Jediným pozitivem sezóny je objevení některých mladých hráčů, David Zima bohužel profrčel do Slavie, ostatní se snad ještě předvedou.
Do konce sezóny zbývají ještě čtyři zápasy, z toho tři doma. Sigma má nahráno, nebezpečí se ovšem skrývá v motivaci. Nechybí mnoho a zase to může začít smrdět ještě větším průserem.
Asi jsem se nechal strhnout příliš brzo k hodnocení sezóny, ale pochybuji, že se dá ještě něco vylepšit. Nicméně konkrétní hodnocení si nechám na pak.
MOL Cup, semifinále: SK Sigma Olomouc – FC Slovan Liberec 1:2 (0:2). Branky: 54. Juliš – 29. Pešek, 45. Alibekov. Rozhodčí: Orel – Blažej, Hock. ŽK: Houska, Beneš – Mara, Kuchta, Baluta, Knobloch. ČK: 73. Kuchta. Sigma: Mandous – Sladký (46. Zahradníček), Beneš, Jemelka, Vepřek (83. Greššák) – Breite, Houska – Pablo (78. Yunis), Chytil, Falta (65. Hála) – Juliš. Trenér: Radoslav Látal. Liberec: Knobloch – Koscelník, Kačaraba, Karafiát, Mikula – Hromada (59. Kuchta) – Pešek (90. Michal), Mara, Alibekov, Zeman (59. Malínský) – Baluta (83. Rondič). Trenér: Pavel Hoftych.
Fortuna liga: 1. kolo skupiny o záchranu, sobota 20/06/2020, 15:30. Stadion Na Litavce, Příbram. 1. FK Příbram – SK Sigma Olomouc 2:0 (1:0). Branky: 32. Škoda z pen., 62. Tregler. Rozhodčí: Franěk – Vlček, Flimmel – Pechanec (VAR). ŽK: Dramé, Polidar – Radek Látal. Bez diváků. Příbram: Melichar – Kvída (82. Soldát), Dramé, Kleščík, Cmiljanovič – Tregler, Rezek – Antwi (63. Jindráček), Zorvan (82. Slepička), Škoda (70. Pazdera) – Polidar. Trenér: Čuhel (formálně, hlavním trenérem je Horváth). Olomouc: Mandous – Radek Látal, Beneš, Jemelka, Kerbr (41. Juliš) – Greššák – Hála, Houska (72. Zahradníček), Zmrzlý, Falta (46. González) – Chytil (72. Sladký). Trenér: Radoslav Látal.
Kontrolní otázka: kolik letos přenechala Sigma Příbrami bodů? Sedm! Téměř třetinu všech bodů, které Příbram letos v sezóně získala! To je hnus, velebnosti.
Lukáš Juliš: 12 soutěžních zápasů, 8 branek. Co k tomu dodat, snad jen, že nebýt jeho hostování, tak to byl ještě větší průšvih, než to nakonec byl.
Rasistické pokřiky některých lidí v zápase proti Plzni stály Sigmu 120 tisíc, Breiteho osmá žlutá 70 tisíc. Karty se totiž před nadstavbou mažou a nahrazuje je finanční postih klubu. Je docela možné, že se to v pohodě zaplatí z nenaplněných cílových prémií.
V mistrovské skupině se Plzni nedaří stáhnout ztráta na první Slavii, ve skupině o záchranu má Sigma díky porážce Karviné v Teplicích stále luxusní náskok 10 bodů na baráž. V paly-off o Evropu si drží mimořádnou formu Bohemias, vyhráli 2:1 na Slovácku a má velkou šanci na postup do dalšího kola.
Ve finále poháru se utkají Sparta s Libercem.
V úterý hraje Sigma doma s Teplicemi. Případná výhra zbavuje Sigmu i teoretické šance hrát baráž a definitivně ji zachrání v lize.
