Včera nás čekalo utkání s týmem který často patří ke štikám ligy, ale taky se nám proti němu často daří nastřílet hodně branek a zápas tak slibuje kvalitní podívanou. To se tedy včera tak úplně nepovedlo, ale nakonec to myslím nebylo tak špatné. A závěrečná euforie ze vstřelené branky za to jistě stála.
Ovšem vedoucí a vítězná branka se tentokrát nerodila vůbec jednoduše. Od začátku se sice tlačili Hanáci do útoku a bylo vidět, že nechtějí nechat nic náhodě, ale příliš se nám nedařilo tlak přetavit v ohrožení branky. A navíc první ohrožení branky bylo ze strany Teplic, které však ukončil Miloš Buchta. Pak už to byla jednostraná věc z naší strany, ale stále to k výsledku nevedlo. A tak se opět začali probouzet Teplice a párkrát zahrozili rychlou kontrou. Naštěstí (pro nás) bez většího efektu. A tak se utkání stalo nemastným, neslaným nic ve středu pole. Zkrátka něco co člověk na stadionu úplně vidět nechce, zvlášť když už nepanují úplně horka (škarohlíd by mohl říct Sibiř, ale co teprve 2.12. v Liberci??? 😀 ).
Druhý poločas nepřinesl příliš změn, boj ve středu, prakticky bez vzruchu. A to se tedy pranic nelíbilo trenérovi Jílkovi a tak sáhl ke střídání v záložní řadě. První šel ze hřiště Šimon Falta kterého nahradil Martin Hála a rozhodně přinesl oživení. Musíme říct, že na něm je po delším odpočinku a nehraní, vidět obrovská chuť dřít a makat. I po krátký čas který mu trenér přidělí. A je super vidět proměnu ze zatracovaného obránce v oblíbeného žolíka do útočné hry. A bojovníka. Právě po tomto střídání padne jediná branka utkání, kdy po ose Jemelka–Plšek, krásně zavěsil David Houska. Nádherný gól, který oživil i tribuny stadionu. A po polití živou vodou najednou bylo Sigmy plné hřiště a ještě minimálně jeden gól padnout do sítě Teplic mohl. To by ovšem Kalvach nesměl těsně minout. Ale to už nikomu náladu nekazí. V posledních minutách ještě ukáže Chorý jak se jeho postava (a pro dámy, vystrčená prdelka 😀 ) hodí pro držení balónu daleko od naší brány a ideálně v rohu hřiště u rohového praporku. Následně po naléhání olomouckého kotle rozhodčí ukončuje zápas a hráči i my se můžeme věnovat radosti z dalších tří bodů. A jak řekl trenér,
Jílek: „Je to pro nás velká úleva. Nezvládli jsme předtím za tři body dvě utkání v lize a vypadli jsme v poháru. Do zápasu jsme tentokrát investovali hodně energie a trošku se štěstím jsme to zvládli. Narazili jsme na velmi konsolidované a velmi dobře organizované mužstvo. Sílu a kvalitu ukázali. Bylo to jedno z nejtěžších utkání, které jsme doma odehráli. Chtěl bych kluky pochválit.
To je z popisu hry vše ale já bych se rád ještě věnoval dvěma zajímavostem. Tedy aspoň pro mě. Prvním je neuvěřitelná práce dvou hráčů v utkání. Tomáše Zahradníčka a Michala Vepřeka. Jeden stále ještě mladý hráč s perspektivou, který však možná trošku neprávem je opomíjen a zmiňován až v závěsu za Faltou a Plškem. A druhý starý, zkušený a protřelý lodivod který si svou kariérou procházel zvláštními úseky úspěchů (vstřelení gólu ve finále poháru) a slabších chvilek kdy už byl odepisován. V každém případě bude zajímavé to sledovat dál. No a druhé co mě zaujalo je naše „Sparťanská“ výhra. Proč „Sparťanská“? Pamatujete si ty výhry Sparty, kdy absolutně nic nehrála (to teda jako není úplně náš případ) a z nějaké náhodné, skoro až nesmyslné situace dala gól (to taky není teď úplně náš případ). Tak přesně tohle ukazuje sílu ducha týmu, zlomit to zlé a i přes nepřízeň to zlomit. Zkrátka štěstíčku je třeba jít naproti. A nejen v tom Horníkovském duchu. Což tým Sigmy v lize už minimálně 2x prokázal. V Ostravě takřka na prsou dotlačil balón do branky a vyrovnal a nyní s Teplicemi.
Co se týče fanoušků není moc o čem psát. Do 30 minuty stlumení a zhruba 4x stadion SIGMA. Docela vládnou hosté a jsou slyšet. Od 30 minuty opět zlepšení fandění a celý Sektor S se snaží. Po poločase pomalejší rozjezd (chyběl hecíř Pišta), velký útlum spojený se hrou a následně euforie spojená se vstřeleným gólem a útočnou hrou Sigmy. Nebylo to ideální, především bychom si v sektoru měli aspoň kloudně stoupnout když je nás tak málo, ale mělo to svá positiva. A v momentální situaci bohužel hned tak líp nebude. Ovšem o to víc…
„…vám všem co jste byli a fandili (a že to ani v Sektoru S bohužel není pravidlem) chci poděkovat. Jste skvělí a je jen škoda, že vás/nás není víc…
ale to už není do tohohle článku.
Vítězství a 3 body s Teplicemi jsou za námi a nyní nás očekává tuhý boj s Bohemkou venku (kdo má zájem jet, pojede se vlakem a info bude obligátně na fb.) a následně dvě velmi těžká utkání doma se Zlínem (18.listopadu) a Spartou (termín ještě není).
P.S.: 50 let před třemi týdny oslavil Josef Mucha a na včerejším utkání mu klub zástupcem Davidem Hollým poblahopřál. My se ještě jednou přidáváme a přejeme hlavně zdraví a i nějaký ten trenérský úspěch může přijít 😉
