Dnes vám čtenářům webu Sigmaolomouc.cz přinášíme rozhovor s Michalem Reichlem který si momentálně plní své reprezentační povinosti u 21-ky a i oni si můžete v tomto rozhovoru přečíst. Ale také se dozvíte jaké jsou vztahy mezi gólmany, kdo mu dal nejvíc v jeho kariéře anebo kolik obdržel nejvíce gólů do své svatyně. Přejeme příjemné čtení.
Rejchy, většinou začínáme rozhovor s hráčem otázkou na jeho začátky. Dnes však uděláme malinkou výjimku a chtěl bych se tě zeptat jaké to je dostat hned na začátku gól a přesto vydržet v bráně až do konce utkání?
U nás to už začíná být zvykem dostávat první gól a pak to otáčet. Zřejmě zatím je ztráta koncentrace. Ale já jsem klukům věřil, že to otočí. Už jen proto, že Znojmo hrálo takový extrémní blok a byla otázka času, kdy nějaké góly dáme. A naštěstí se nám to podařilo už do poločasu.
Takže to není tak, že bys klukům před zápasem říkal „Vy mí drazí spoluhráči, (básn. licence, pozn. redakce) dneska už ten gól nedostaneme, jasný?!“ Nebo bude něco takového před Opavou?
Tak z mé strany, ne. Ale p. Kalvoda nás na to upozorňuje před každým utkáním, ať makáme od první minuty. Bohužel se to nějak nedaří. Doufám, že to bude lepší a lepší. První gól dáme my (to se s Opavou povedlo, ale možná je lepší ty zápasy obracet, pozn. redakce).
Ty se hlásíš k odkazu momentálně asi nejlepšího gólmana Neuera s prací v poli. Ted ve Znojmě se ti podařilo odkopávat až skoro z poloviny, budeš v tomhle trendu pokračovat?
Určitě bych chtěl, ale každý zápas je jiný, jinak se vyvíjí a nejde to udělat v každým utkání. Ale je pravda, že se o tom bavíme i s p. Lovásikem (trenér gólmanů), že bych měl obraně pomáhat i nějak jinak než jen chytat ty střely. Takže bych rád obraně víc pomáhal třeba při centrech.
Když tě tak poslouchám, nepošlou tě brzo do útoku? Nebudeš nakonec hrát sám všechny posty?
To určitě ne, ale jednou na konci kariéry bych chtěl někam na vesnici a do útoku.
Nenaočkoval ti tohle Bobby (Zdeněk Zlámal), ten nám něco takového při rozhovoru taky říkal?
Ne, to určitě ne.
Jak jsi začal s fotbalem, jak ses se k němu dostal?
Já jsem z vesnice, z Přáslavic a tam jsme si vždy chodívali kopat na hřiště. No a pak jsem to, spolu s jedním kamarádem, šel zkusit do Hodolan. No a v Hodolanech si mě vybrali do Sigmy a už od přípravky jsem v Sigmě.
V Přáslavicích je fotbalový klub?
Jo je, myslím, že hraje 3. třídu nebo něco takového.
Proč jsi nehrál tam?
V té době tam nebyly mládežnický mužstva.
A ty jsi byl mimo Sigmu jen krátce, že?
Byl jsem na hostování v Poličce a Valašském Meziříčí. Když jsem vyšel z dorostu tak tady nebylo místo pro brankáře. Bylo mi řečeno, že nebudu moct chytat, a Polička zrovna hledala brankaře, tak jsem šel tam. To byl první půl rok a na druhý jsem šel do Valmezu. Polička byl Pardubický kraj, odtud je David Houska a Valmez byla divize.
Když se podíváš s odstupem, pomohla ti tahle hostování? Jak to hodnotíš zpětně?
Já si myslím, že pro mladého gólmana je vždy nejdůležitější v tom mladým věku chytat a prostě každý zápas tě posune dál. Je to určitě lepší než rok sedět na lavičce a jenom trénovat.
To znamená, že ty jsi prakticky olomoucký rodák (Přáslavice jsou přibližně deset kilometrů od Olomouce), chodil ses jako mladší na Sigmu dívat?
No, když jsem byl mladší, tak jsme s rodiči chodili na takový ty velký utkání. Sparta, Slavie, Baník. No a taky na poháry. Na Hamburku si pamatuji, že jsem byl.
Kdo ti nejvíc pomohl v tvé gólmanské kariéře?
No asi Petr Drobisz s panem Vítem a s nynějším panem trenérem Lovásikem. Tady ti tři asi nejvíc. V době kdy p. Drobisz nemohl chytat byl trenérem u B-týmu a každý trénink se mi věnoval a dělali jsme věci, který mě velice posunovali dál.
Objevil jsem nějaký starší rozhovor s Tebou, zřejmě krátce poté co jsi přišel do A-týmu a tam sis stěžoval, že tě trénink na téhle „vyšší“ úrovni strašně ničí, že chodíš domů zničen a hned spát. Takže se chci zeptat, jestli je to tak pořád nebo už sis zvykl?
To bylo právě po mém příchodu do Ačka, v zimní přípravě a proti Bčku to byl velký rozdíl. Teď už jsem si samozřejmě zvykl.
V tom samém rozhovoru jsi říkal, jaká je čest že můžeš hrát s hráčema jako je Michal Ordoš nebo Martin Pospíšil. Pospa už je pryč, ale Ordži tady stále je. Pořád to cítíš jako čest s ním hrát nebo už to dneska máš jinak?
(Rejchy se dlouze směje, pozn. redakce) Vůbec nevím co na to říct. (Dlouze přemýšlí a nakonec spouští) Ordži toho má moc za sebou, byl v repre a tak a pořád je to top hráč. A já si s ním dobře rozumím. Ale samozřejmě už to je trošičku jiný než na začátku.
Zůstaneme u nahlížení do kabiny. Jaký byl vztah, nebo možná je mezi vámi brankáři v kabině? Je tam nějaká řevnivost?
To určitě ne. Myslím, že si rozumíme dobře. Bláža, Bártič, když tady byl Bob, s nikým jsem neměl problém, myslím, že jsme dobří kamarádi.
A myslíš, že vás to nakopává k lepším výkonům, že třeba o to místo jedničky musíte bojovat ve více lidech?
Samozřejmě když je nás víc, tak se musíš víc snažit. Taky jsme mezi sebou měli různý soutěže a tak a tím jsme se i vzájemně hecovali k lepším výkonům. Hlavním strůjcem tady toho byl Bob, no. To byl takový animátor. Ten nás k tomu hodně nutil.
Já jsem se o tobě s Bobem po utkání s Varnsdorfem bavil a on tě chválil málem do nebes. Jak by si ty hodnotil Boba jako brankáře?
Já musím říct, že Bob je především super člověk a skvělý gólman. Já o něm nemůžu říct nic špatného. My jsme si zkrátka sedli.
A našel by si na jeho chytání něco špatného, nějakou chybu?
No to asi ne, nás totiž dost srovnávají. A myslím, že máme i podobný styl.
To je docela zvláštní ne? Vždyť Bob je o něco vyšší než ty?
No tak to co on má v centimetrech já musím dohonit svou rychlostí.
Jakou u sebe cítíš největší sílu a ba naopak slabinu?
Zatím asi největší mou slabinou jsou centrovaný míče, ale dost na tom s trenérem Lovásikem makáme a myslím, že se stále zlepšuji. A silnou stránku vidím v řešení situací jeden na jednoho a mám dobrý odraz. Takže z tohohle těžím.
Ty jsi členem širšího kádru 21ky. Co ti dává, když jsi povolán na repre sraz? Je tam jiný trénink?
Tréninky jsou určitě jiný, je tam jiný trenér. A každá tahle nominace je pro mě něco neuvěřitelného. A jsem rád, že něco takového můžu zažít. A doufám, že to teď nebude naposled.
Blíží se mistrovství Evropy, jak vidíš své šance zachytat si na tomhle mistrovství?
Bohužel své šance příliš dobře nevidím, protože jak Pavlenka tak Koubek jsou u repre dlouho a oba chytají první ligu. A tím pádem se nejspíš bude rozhodovat mezi nimi. Ale já to určitě nevzdávám a budu se snažit bojovat o místo v týmu.
Řekněme, že se ti povedlo výše zmíněné předskočit a budeš chytat na mistrovství Evropy do 21 let. Jaký to bude pocit?
O tom bych nerad nějak spekuloval. Ale když jsem nastoupil za repre proti Slovensku, tak mi při hymně běžel mráz po zádech. To byla hrdost. A to by zřejmě nebylo jiné. Možná ještě silnější.
Máš nějaký oblíbený klub v zahraničí?
Ani ne. Rád se podívám na dobrý fotbal, ale oblíbený mužstvo už nemám. Ale když jsem byl mladší, fandil jsem Liverpoolu a měl jsem rád Fernanda Torrese. Pak ale u mě klesl, když přestoupil do Chelsea. No a do té doby ani Liverpool.
Když nemáš klub tak je nějaká liga, kterou bys preferoval? Kde se ti líbí, jak chytají gólmani?
Líbí se mi hlavně Německá a Španělská liga.
Jak ty osobně vnímáš fanoušky při zápase? Pomáhají ti? Nebo to filtruješ?
V podstatě to vnímám pouze při nástupu. Já se snažím od té atmosféry oprostit a soustředit se pouze na ten zápas. To je pro brankaře to nejdůležitější.
(Fotografka se ptá, pozn. redakce) Je ti jedno jestli ti kotel řve za zády nebo jestli jsou na boku?
Tohle je mi naprosto jedno.
Ani očkem nezavadíš? Ani když je zápas na druhé straně?
Tak to občas mrknu. A musím říct, že obdivuji chorea a práci fanoušků na nich. Ale prvotní je pro mě zápas.
A jak to vlastně děláš, že odfiltruješ fanoušky? Používáš meditaci nebo si dáš dva panáky před utkáním, ( 😀 ) zkrátka jak to děláš?
Nemám žádnou speciální techniku, ale zkrátka do toho utkání jsem tak „zažranej“ že nic jiného nevnímám.
A vyvede tě z té koncentrace, když ti soupeř vstřelí gól?
Hned potom gólu mi proběhne hlavou, co jsem mohl udělat lépe, a chvíli si to v hlavě rozebírám. Což je teda chyba a to bych rád do budoucna odboural. No a pak dál už si představuji, že je to nula nula a musím udržet čistý konto. I když je třeba stav 7:0.
Máme za sebou utkání se Sokolovem a tam brankář chudák dostal právě 7 gólů. Stalo se ti někdy něco podobného?
Když jsem byl ve Valmezu tak jsme jeli na poslední utkání do Slavičína a tam jsem dostal 6. Slovy šest.
A ještě malinko zpátky k fanouškům. Jak se díváš na otázku pyrotechniky?
Pokud mě to netrefí tak je mi to v podstatě jedno (a to ještě nevěděl o incidentu z Bosny 😉 ). Ale pokud to vyvede soupeře z koncentrace, budu jedině rád.
Hráči si často stěžují na to, že jim zakouření hřiště vadí. Jak jsi na tom ty?
No já zatím pyrotechniky moc nezažil, takže sám nevím a jsem zvědav, co to se mnou udělá. Až to zažiji tak dám vědět, jak to dopadlo.
Máš nějakou oficiální přezdívku?
No masér Kamil (rozhovor s ním si můžete přečíst zde) mi říká Boby, jako od Boba. A zbytek mi říká Rajchy. (My v redakci mu tedy říkáme MiniBob protože se ztotožňujeme s názorem pana maséra).
Jedna z posledních otázek, koho by si doporučil na další rozhovor? Komu by si předal žezlo?
Asi Javora (Honza Javůrek, pozn. redakce), alespoň bude sranda. Posílám Javorovi žezlo protože nás baví všechny v kabině a bude to jistě stát za to.
A jako pokaždé co by si vzkázal našim čtenářům a obecně fanouškům SK Sigma Olomouc?
Pozadí pro počítač s Michalem Reichlem s rozlišením 1920×1080
