Tenhle sobotní obrat v Karviné se určitě zapíše do klubové historie. Já osobně nic podobného nepamatuji a myslím si, že takový obrat Sigma ještě nikdy neuhrála. Prohrávat 11 minut před koncem 0:2 a nakonec vyhrát…
V pohodě můžeme vynechat první bezgólový poločas, kdy se sice vyznamenal gólman Buchta, ale to už u něj beru skoro jako samozřejmost. Míč, který mu po střele podklouzl na mokrém trávníku pod tělem, lapl jen taktak na brankové lajně.
Druhá půle v Karviné, jiné kafe (ne Iné)
Druhá půlka už byla jiné kafe. Trenér Jílek vyslal hned od její první minuty do pole útočníka Pavla Dvořáka, který nahradil Jakuba Plška. A hra se výrazně změnila, Sigma hrála aktivně a nebezpečně ohrožovala branku domácích, kteří v jednu chvíli měli po odrazech balónu neskutečnou kliku. Tahle aktivita trvala tak nějak plus mínus čtvrt hodiny. Jenže pak následoval krátký úsek zápasu, který se obraně Sigmy hrubě nevydařil. Nikdo z hráčů nebyl schopen dostat míč od vlastní branky a vysoké odkopy se záhy vracely zpět. Výsledkem byly dva góly ze standardních situací, jeden z celkem zbytečné penalty, kdy nováček na postu stopera kapitán a povoláním levý bek Michal Vepřek dohrál souboj v rohu vápna. Soupeř zády k brance hrál míč ven ze šestnáctky a Vepřek mu po odehrání přišlápl nohu. Penalta. O pár minut později následoval přímák a nekonečně dlouho letící míč, který jinak výborný Miloš Buchta podběhl a byl z toho druhý gól. 19 minut před koncem se po chybách dvou nejzkušenějších hráčů zdálo rozhodnuto.
Ovšem co následovalo mezi 79. a 87. minutou, to se hned tak nevidí. Nejlepší na těch třech krásných brankách bylo to, že se na nich podíleli jak odchovanci, tak letošní posily, jak hráči základní sestavy, tak všichni střídající hráči. Prostě tým jako celek. To mě fakt uchvátilo. Faltovi to proti noze sklepl Nešpor, Texl si to narazil s Pilařem, Dvořákovi to na hlavu posadil Lalkovič. Nádherné góly, pro Karvinou naprosto brutální závěr, s kterým se nedalo prakticky nic dělat.
Trenéru Jílkovi opět vyšel tah se střídáním a změnou rozestavení na tři obránce hned po druhé obdržené brance. Lavička má, zdá se letos, velkou kvalitu, která se ještě zvýší, až se uzdraví Václav Jemelka nebo Roman Polom a obrana nebude muset hrát v poněkud improvizované podobě.
Archív:
12.kolo Fortuna ligy: MFK Karviná – SK Sigma Olomouc 2:3 (0:0). Branky: 64. Budínský z pen., 71. Guba – 79. Falta, 81. Texl, 87. Dvořák. Rozhodčí: Berka – Arnošt, Melichar. ŽK: Galuška, Ba Loua, Smrž, Lingr, Mertelj – Kalvach, Dvořák, Vepřek. Diváci: 2645. Karviná: Berkovec – Čolič, Panák (61. Krivák), Janečka, Moravec – Smrž, Budínský – Ba Loua, Lingr, Galuška (79. Mertelj) – Guba (83. Wágner). Trenér Roman Nádvorník. SK Sigma: Buchta – Sladký, Štěrba (72. Texl), Vepřek, Falta – Kalvach – Zahradníček (67. Lalkovič), Houska, Plšek (46. Dvořák), Pilař – Nešpor. Trenér Václav Jílek.
Události uplynulých dní:
Střídající čerstvá posila Milan Lalkovič se s číslem 9 uvedl parádním centrem na vítězný gól. Pavel Dvořák dal letos svůj druhý gól, Šimon Falta první, Václav Pilař má první asistenci, Jiří Texl dal druhý gól jako střídající hráč ve druhém zápase po sobě a vyrovnal svoji loňskou střeleckou bilanci. Ve třinácti zápasech dalo gól už osm hráčů, což je myslím skvělé. Loni dalo gól celkem 10 hráčů, z nichž dva už tady nepůsobí (Řezníček, Moulis). Z ofenzívnějších hráčů ještě na gól čekají Tomáš Zahradníček, Jakub Yunis (ten ale v lize ještě gól nedal) a Martin Hála, který se zranil a na podzim si už nezahraje.
Sigma poprvé letos ve třech zápasech po sobě bodovala a těch sedm bodů ji vyneslo na 12. příčku už jen bod za desátou Příbram, což se zdálo ještě před měsícem jako naprostá utopie.
Nedávno jsme si připomínali ligový zápas č. 1000, v zápase s Karvinou překonala Sigma o dva body hranici 1300 ligových bodů. Oba tyto milníky se vztahují k prvoligové účasti Sigmy včetně federální ligy.
Čeká ná Opava…a boj proti týmům v podobné pozici
Do dalšího zápasu s Opavou jdou se třemi žlutými Vepřek, Houska a Kalvach. Poslední zápas první poloviny základní části, čili 15.kolo, Sigma odehraje v Teplicích. Takže teď nás čekají další dva zápasy s aktuálními členy „naší“ skupiny o udržení, což je myslím výhoda. Tedy, když se zadaří… Letos nás ale ještě čeká moře zápasů, kromě těch zmíněných ještě doma s Boleslaví, pak v Plzni, se Slováckem a v půlce prosince ve Vítkovících s Baníkem.
Z toho je evidentní, že Sigma má velkou možnost v přímých soubojích pod sebou přidusit jak Opavu, tak Teplice i Slovácko a ještě se dotáhnout na Boleslav a pokud se zachová výkonnostní tendence, nemusela by Sigma jet na konci roku do Vítkovic jako vyložený outsider. Ale to už moc básním, za měsíc už může být zase vše jinak, jak jsme se přesvědčili nyní.
Slovenské štace ex-Sigmáků
Minule jsem nezmínil to, že po domácí prohře Slováků s Českem v Lize národů, psychicky neustál trenér Ján Kozák pozápasové ponocování některých hráčů a odstoupil. Asi nebylo velkým překvapením, že na jeho místo slovenský fotbalový svaz dosadil Pavla Hapala, který naposledy udělal velký výsledek s jejich U21 na loňském evropském šampionátu, kde skončili pátí. Jen připomínám, že Hapal měl volno od července, kdy byl vyhozen ze Sparty po blamáži se Suboticí v předkole Evropské ligy. Pavel Hapal byl prvním olomouckým hráčem, který se stal hráčem evropské úrovně. Když už jsem u těch našich (myšleno olomouckých) průkopníků v evropském fotbalu, tak je potřeba zmínit i statečný boj Trnavy vedené Radoslavem Látalem v Evropské lize (z toho se mimochodem stává slušný cestovatel – Polsko, Slovensko, co bude dál?). Minulý týden bohužel neudrželi vedení 1:0 doma s Dinamem Zagreb a dvěma góly v závěru prohráli. V tabulce jsou třetí se třemi body za výhru nad Anderlechtem. V lize to už taková pecka není. 8.místo s velkým odstupem na čelo je asi daň za účast v EL.
