V sobotu nás čekal daleký výjezd do Sokolova, takže už v týdnu probíhali domluvy kdo a jak pojede. Volba nakonec padla na auta a vlastně až do páteční noci nebylo jasné kolik nás nakonec vyjede. Naštěstí se od jednoho fanatyka který nemohl jet podařilo zařídit auto a tak vyráží dvě plně „nabitá“ auta. A jak se ukázalo na místě, přesto, že nás nebylo nejvíc byly to ty nejlepší posádky. A myslím, že všichni si výjezd i díky zisku 3 bodů užili.
Po příjezdu do Sokolova nás přivítá krutá zima a milí dopravní policisté kterým se nelíbí kde parkujeme, ale to my odmítáme řešit. A za odměnu jsme paní policistkou „pravou“ poslání do sektoru nesmyslnou cestou. Takže vracečka a tak. Ale aspoň je čemu se smát. Po příchodu do sektoru jsou vyvěšeny vlajky a část se vydává pro teplé občerstvení (vynikající svařák dle aktérů), část pro studené (nechutné pivo). Na začátek utkání jsou však již všichni zpět a pomalu se rozjíždí fandění.
A stejně tak jako se pomalu rozjíždí fandění v sektoru tak stejně pomalu se rozjíždí hráči na hřišti. Opticky to vypadá, že Baník má navrch. A v momentech kdy už to z našeho pohledu začíná vypadat kriticky se k gólovému zakončení přichomejtne Choras. Radost v sektoru je obrovská. Přeci jen s body ze Sokolova jsme ani moc nepočítali. A tak nás ani příliš netrápí brzké srovnání hráčů Baníku, nutno podotknout lahodící oku. Už se blíží poločas a tak ani nečekáme, že by se něco mohlo udát. A ejhle, Houska opět krásně trefuje po odraženém míči z trestňáku a za pomocí tyče. Euforie nezná hranic. Tu také notně podporuje místní výčepní jež nás rozhodně nešetří v zásobování. To jsme ovšem ještě netušili, že místo mažoretek, či dnes moderně cheerleaders, nás bude čekat výlov místní říčky.
To prostě v Ostravě nebo Hradišti nezažiješ.
Druhý poločas je pro nás nudnější a přesto, že se snažíme fandit výkon není 119%. Přeci jen zima nás ovlivňuje a ani hra už není bůhví jaká. Ale protože je třeba se zahřát, někteří jdou do půltrenek 😀
Také vzniká famózní pokřik Haha, Píčo!, nejeden hráč Sokolova je jím počastován. Snad se zabydlí na zelenkavých pažitech českého fotbalu. Potěšující po herní stránce může být, že ke konci dokážou naši hrát velmi takticky a bez zbytečného se dostávání sami sebe pod tlak. Výkon oceňujeme vyhecováním se a zlepšením fandění. Ovšem nejvíce krve do žil nakonec nalil závěrečný hvizd sudího potvrzující vítězství Sigmy. k tomu se odpálí několik stroboskopů a začíná se děkovat hráčům.
Cesta zpět probíhá v poklidu a snad jediným zpestřením je zkrášlení značky města Karlovy Vary nálepkami Sigmy a zvěčnění názvu Ultras Sigma na opuštěné budově.
Co říci závěrem? Kdo nebyl, ten musí litovat a kdo byl ten si to užil. Teď všichni do Frýdku-Místku busem!!!
