FK Třinec – Sigma hra i výjezd pohledem fanouškovým

Letošní los druhé nejvyšší tuzemské soutěže – fotbalové národní ligy zapříčinil, že Sigmička svůj třetí venkovní zápas sehraje na třineckém stadionu místního FK Fotbal. Pravda, s kreativitou si tamní bafuňáři moc hlavu nelámali (bo neni čas,…), nicméně taková přímočarost mi bude vždycky sympatičtější, než například FC Sellier & Bellot, který nás hostil před čtrnácti dny. Po fanouškovské stránce výjezdy na Slezsko (se kterýma se teda letos roztrhl doslova pytel) byly, jsou a budou vždy patřit k těm nejlákavějším a tak není divu, že na první z nich si fanoušci za pomocí spolku Sigma united vypravili autobus, který krátce po osmé hodině ranní opouští s 34 Sigmáky na palubě, Hanou.

Nevím, proč někomu přišlo jako dobrej nápad obšlehnout model Žižkovské Viktorky a stanovit čas začátku utkání na 10.15, zřejmě, jak už jsem psal, bo tam na severu neni čas,… Musím podotknout, že mne velice mile překvapila kondice všech výletníků, kteří si pro tentokrát odpustili páteční radovánky a na sraz přišli odpočatí z domu a ne z nejbližší putyky, jak bývalo zvykem… Apeluji na to, aby se toto stalo jakousi usancí a pravidlem i do budoucna! (my jako vážně nésme tak hlópy :-D) Cesta tam se nese v duchu pohoda, klídek a Ticháček. A tak nás ani žádným zásadním způsobem nevyvádí z míry celní správa, která několik kilometrů před Třincem pokutuje řidiče kvůli nezaplacenému mýtnému. Vzhledem k sympatiím, které si dotyčný v průběhu cesty získal se mu ochotně skládáme na pokutu a do státní pokladny přispíváme celými dvěma sty korunami…

Toto drobné zdržení způsobuje, že do sektoru dorážíme až několik málo minut po úvodním hvizdu. Náš počet se ustaluje na 48 osobách (v tom 4 chłopacy z GKS Jastrzebie), vyvěšujeme vlajky a začínáme fandit. Celý první poločas se fanděním dobře bavíme, ačkoliv apokalyptické počasí si postupně vybírá svou daň a fandění přeci jen slábne jak po kvalitativní stránce, tak především po té intelektuální. Nakonec je jenom dobře, že v momentu, kdy sektorem za cirkusové melodie projíždí vlak, dává pomezní arbitr Hugo signál hlavnímu sudí k odpískání poločasu…

O přestávce se u našeho sektoru objevuje štáb České televize a dožaduje se rozhovoru rozhovoru s některým z fanoušků. Jasně, půl hodiny odpovídat na dotěrné otázky zuřivého reportéra, ze kterých do televize vystřihnou 3 nejblbější věty to zrovna… My taky nejsme žádní blbečci, my z krátkýma vlasama, jó? Aby neodešli úplně s nepořízenou, poskytujeme jim sborově universální odpověď, která jim v budoucnu odpoví na jakoukoliv otázku a zároveň ji mohou použít, jako naše oficiální stanovisko k jakékoliv problematice…(koneckonců slýchává ji i hlasatel na Andráku stejně jako ji slyšela hlasatelka v Třinci)

V druhé půli potom představujeme nový chorál „Síla, Hrdost, Čest“, což se ukazuje jako příjemné oživení supportu, ve kterém přes značné množství úpalů, úžehů a dokonce několik srdečních kolapsů vytrváme až do závěrečného hvizdu. Stejně jako my dominujeme hledišti, Sigmička má jasnou převahu na hřišti a zápas dohrává do vítězného konce a letos podruhé přiváží z venku tři body. Po děkovačce s hráči máme chvíli čas, než je vše připraveno na další cestu a tak se na nedalekém atletickém oválu vžíváme do role fanoušků mládeže, která tu celé dopoledne zápolí… Dle jejich reakcí a úsměvů lze usoudit, že před takovým publikem doposud nesoutěžili a námi vytvořená atmosféra je pro dotyčné srovnatelná s tou olympijskou v Riu.

Po této vložce naše cesta pokračuje dál do Jastrzebie, kam jsme pozváni našimi Polskými přáteli, abychom společně navštívili jejich domácí zápas s Falubazem Zielona Gora. V něm máme možnost za vlajkou Modrobílá Garda sledovat a slavit ten den již druhé vítězství, jejich GKS, stejně jako dopoledne Sigma, vyhrává zápas výsledkem 2:1. Cesta zpátky nám již žádné komplikace či překvapení nepřináší a tak něco málo po 20 hodině přijíždíme do Olomouce, kde ukončujeme tento náročný, přesto hodně povedený výjezd… Forever Sigma & Ave GKS…

Hra pohledem neautobusového fandy

Trenér Jílek který trávil přestávku u reprezentačního výběru 21, měl jistě o čem přemýšlet, po úvodních nepříliš podařených utkáních a nasadil pozměněnou sestavu, kdy na lavičce zůstal Hála, Falta a Vašíček (ten kvůli zranění) a šanci ukázat se dostaly od začátku utkání Petr, Zahradníček a Chorý.

Co se hodnocení výkonu na hřišti týče, tak někteří hráči předvedly bojovný výkon… V úvodu utkání pomohlo domácím od první inkasované branky břevno a nebylo to poslední zvonění v uších domácího gólmana, jelikož ještě jednou se smůla na naše kopačky nalepila a míč místo v brance se odrazem od břevna nakonec dostal mimo branku. Úvodní gól obstaral Plšek, který zužitkoval centr od Zahradníčka a neomylně rozvlnil síť domácí branky. Druhý gól téhož střelce následoval asi o 15min později pro změnu krásně umístěnou střelou zpoza šestnáctky na kterou se domácí gólman natahoval marně. Do šaten se tedy odcházelo za skvělého stavu a s očekáváním dalších branek v druhém poločase.

Druhý poločas ale opět ukázal naše slabiny… Uběhlo možná 6min a najednou to bylo už jen o gól. Domácí opět využily našeho zaváhání a vykřesaly naději na lepší výsledek dnešního utkání. Naši borci opět pod tíhou možné remízy se začaly obávat o výsledek a snad vyjma útočníka Chorého který neustále se snažil přečíslit domácí obranu a vsítit další branku v tomto počínání zůstával poněkud osamocen. Bohužel opět se ukázalo, že není nám souzeno utkání dohrát bez inkasované branky, ale příznivý výsledek i přes závěrečnou šanci domácích v 90.minutě jsme přečkaly a odvezly na Hanou důležité tři body.

Výsledek nám pomohl se dotáhnout na 6.místo aktuální tabulky FNliga kde nám ještě chybí pro lepší umístění eventuálně bodový zisk z dohrávky s Táborskem. Snad se tak bude opakovat předloňská anabáze v FNL kdy právě utkání v Třinci mělo za následek dlouhou šňůru výher a nastartování cesty za postupem zpět do 1.Ligy.