Máme za sebou další sezónu a opět vy fanoušci, naší čtenáři dostáváte možnost popsat nám svůj pohled na uplynulou sezónu. Jako první vám svůj pohled představí fanoušek který má vlastně každý zápas, doma či venku jako výjezd. Fanoušek který nám olomouckým nastavuje zrcadlo. Zdeněk Hrdina z Hradišťa. V každém případě si myslíme, že svůj pohled sepsal moc dobře a tak vám jej zde předkládáme.

Pokud byste měli také chuť pro fanoušky sepsat své hodnocení sezóny jistě budeme rádi. Poslat nám jej můžete na fb stránku Sigmafotbal.cz. Po schválení redakční radou, ho zde rádi uveřejníme. A nejlepšího pisatele odměníme tričkem z kolekce Original 1919 – na ulici i na stadion

Jak začít? Sezóna 2017/18 byla pro každého Sigmáka pohádka, skvělé výkony i výsledky na trávníku korunované čtvrtým místem a ziskem 55 bodů, což je druhý nejlepší bodový výsledek Sigmy v historii (lepší jsme byli pouze v sezóně 95/96, teoreticky lepší jsme byli i v sezóně 91/92, kdyby se tehdejší dvoubodový systém přepočítal na dnešní tříbodový). Celou sezónu bych stylem hry a využitou šířkou kádru označil za takovou typickou Brücknerovskou – tj. hraje 12-13 hráčů, ofenzívní fotbal s presinkem. Byl to letos takový sigmácký návrat ke kořenům. Po takové sezóně nejde najít moc negativ, pozitiva samozřejmě jasně převažují, pár chybiček na kráse se vždycky najde.

Výsledky a hra

Když jsem viděl los před začátkem sezóny, tak jsem se celkem zhrozil, v Boleslavi neuhrajeme nic, s Libercem možná remízu a prohra v Plzni a budeme zase nastartovaní na celoroční boj o záchranu. Vše naopak bylo úplně jinak, trochu šťastná výhra v Boleslavi po dvou trefách Šimona Falty, pak výhra doma s Libercem, to byl super začátek. A pokračovalo to dál, statečný výkon v Plzni, doma jsme smázli Brno i Duklu. A vše vyvrcholilo na podzim skvělou výhrou doma proti Spartě po 20 letech. Tady přidám svoji osobní vsuvku. Chodil jsme do Olomouce pět let do školy v období 1993 – 98 a v té době jsme Spartu doma porazili třikrát z pěti zápasů. Od té doby nic, už jsem si pomalu říkal, že si budu muset dát asi přihlášku, protože jinak tu Spartu neporazíme, ale letos se to konečně podařilo.

Konec podzimu byl neslaný nemastný při prohře v Liberci a ani začátek jara nebyla žádná hitparáda a vypadalo to, že olomoucká pohádka končí. Slabý výkon proti Slovácku, remíza s Karvinou, s Jihlavou, to byly zbytečné ztráty. Jak zmínil po jednom rozhovoru Kuba Plšek, s oteplením přišly i lepší výkony Sigmy a závěr sezóny byl opět výborný. Nakonec nám pouze těsně uniklo třetí místo a přímý postup do Evropské ligy, když rozhodující výhru Jablonce trefili naši oblíbenci Chramosta a Doležal.

Hru je nutno hodnotit velmi pozitivně. Opravdu velmi často se bylo na co dívat, atraktivní presink, rychlý přechod do útoku, ofenzívní hra. I přes určité slabší období k tomu nemůže mít nikdo žádné velké námitky a ti, kteří letos na stadion mockrát nezavítali, tak přišli o skvělé zážitky.

Hráči

Po takové sezóně se hráči moc kritizovat nedají, naopak je nutné opět jen a jen chválit. Navíc je skvělé, že jsme hráli převážně s odchovanci, kteří byli doplněni několika dalšími hráči.

Hodnotit nejlepšího hráče je velmi těžké, protože drtivá většina hráčů podávala výborné výkony po většinu roku. Od Miloše Buchty v brance, který nás v několika zápasech podržel, přes stoperskou dvojici Radakovič – Jemelka, přes záložníky Kalvacha, Housku, Plška, křídla Zahradníčka a Faltu až po útočníky Chorého resp. Řezníčka. Ale zapomenout nesmíme ani na náhradního brankáře Reichla a krajní obránce Hálu, Vepřeka a Sladkého.

Výrazně bych zmínil objevy této sezóny, kteří opravdu překvapili a byli nadstandardní. Jmenoval bych tři hráče – Jemelku, Kalvacha a Texla, kteří toho v áčku dosud moc nenahráli, ale letos všichni vystřelili směrem nahoru. Jemelka s Kalvachem se stali neodmyslitelnými částmi základu, Texl byl prvním náhradníkem do středu zálohy.

Pokud bych měl zmínit hráče, kteří v áčku nastupovali dřív, podle mě udělal velký skok nahoru Houska, který se ukázal jasně jako hráč, který se nebojí hrát dopředu, dává krásné kolmice a umí si skvěle pokrýt míč. Velký skok byl také u Uroše Radakoviče, který byl v obraně neprostupný. Pozitivně bych hlavně konec jara hodnotil u Hály, který se už naučil dobře bránit a na krajním beku máme výborného hráče. Plša dokázal potvrdit svoji produktivitu z 2. ligy a je na druhém místě mezi nejlepšími střelci ligy za Krmenčíkem. Pořád bych se opakoval, nemůžu tady než chválit.

Trenér

A to stále není konec. V chvalozpěvech musím pokračovat. Drtivá většina úspěchů spojených s posledními dvěma sezónami má jednoho společného jmenovatele – a tím je trenér Václav Jílek. Za jeho největší zásluhy považuji, že se mu podařilo hráče zlepšit, což je jedna z klíčových vlastností každého trenéra. A také že dokázal najít správný herní systém a dokázal jej s hráči realizovat přímo na hřišti.

V každém případě si ti, kteří na pana Jílka před dvěma roky nadávali, měli posypat popel na hlavu a omluvit se. Pamatuju si na server ultrassigma.cz (už neexistující), kde při nástupu pana Psotky v roce 2008 vyšel kritický článek. Rok se s rokem sešel, Sigma skončila čtvrtá a po skončení sezóny tam vyšla omluva panu Psotkovi.

Přestupy

Vzhledem k finanční situaci, v jaké Sigma je, tj. bez nějakých možností nákupů hráčů, přišli před sezónou pouze hráči na hostování, resp. se vrátili naši hráči z hostování v jiných klubech. Zatím co ta první polovina (hostování hráčů v Sigmě) příliš nevyšla (pozitivně bych hodnotil především Řezníčka, částečně Obročnika), návrat našich hráčů z hostování vyšel skvěle a Texl s Kalvachem se stali důležitými hráči týmu.

Klíčové z pohledu přestupů bylo prodlužování smluv, na podzim byly prodlouženy smlouvy s Chorým, Plškem, Radakovičem, Faltou a jinými. Někteří mají ve smlouvě výstupní klauzuli, ale to už je bohužel součást moderního fotbalu, se kterou asi nic z pohledu Sigmy nadělat nejde. A že bychom se stali v budoucnu druhým Realem Madrid, kam by hráč i podepisovali bez klauzulí, to je samozřejmě nereálné.

Vedení a změna majitele

Po ukončení působení pana Lébra a převodu jeho podílu na spolek pana Gajdy se neustále řeší, kdo bude novým majitelem. V podstatě jsou to už dva roky a pořád se nikdo nenašel. Doufejme, že někoho najít vedení opravdu chce. Klíčovým bodem byl převod stadionu na město, za který bude Sigma nyní po dobu 12 let dostávat splátky plus navíc město bude částečně platit údržbu. Tento fakt do velké míry umožní klubu hospodařit za své (bez nějakých dražších přestupů), ale na druhou stranu je to jen takové přežívání a čekání na ukončení splátek města.
Jednání s možným kandidátem z Opavy byla ukončena a k převodu nedošlo (i díky blokaci pana Lébra), v každém případě Sigma tento problém potřebuje vyřešit. Ale chce nového majitele i současné vedení klubu?

Fanoušci

Když se podíváme na tabulku návštěvnosti, tak páté místo v tabulce návštěvnosti na domácích zápasech nevypadá špatně, ale určitě by to mohlo být lepší. Osobně jsme z počtu diváků na stadionu spíše zklamaný, po skvělém startu do sezóny jsme čekal vyšší návštěvnost. Opět se ukázalo, že v Olomouci se nechodí na Sigmu, ale na soupeře. Kde je problém? Upřímně řečeno si myslím, že klub se relativně snaží a návštěvnost v průběhu sezóny mírně rostla, ale vidíme, že už tady není situace, kdy stačily dobré výkony a diváci přišly sami. Doba devadesátých let nebo období po přelomu tisícíletí už je dávno pryč. A určitě fůru fanoušků odradily aféry a problémy, které klub sužovaly v nedávných letech a bude asi trvat delší dobu, než se na stadion vrátí. Ostatně Hanákům vždycky nějakou dobu trvalo, než se rozhópali.

Za problém vidím také to, že došlo de facto k rozdělení kotle, kdy část lidí odešla na Jižní tribunu a vytvářela tam takový alternativní kotel. Takové dělení samozřejmě atmosféře příliš neprospívá, zvlášť při počtu lidí v Esku i na Jihu. Poslední zápas s Boleslaví byl ukázkou, že by to fungovalo, v kotli bylo relativně hodně lidí a Jihu pomáhala přítomná mládež, takže to relativně fungovalo. Přesné příčiny odchodu určité části lidí z kotle neznám, ani po nich nějak pátrat nechci, ale podle mě jsou tu hlavně osobní spory některých jedinců.

Celkové fandění v Kotli považuju za celou sezónu za spíše slabší, protože naše počty na domácích zápasech byly převážně velmi slabé. Když k tomu přidáme bojkot fandění po dobu prvních 30 minut po určitou část sezóny, tak z toho jako kotel nevycházíme moc dobře. Velký nedostatek vidím v lídrovi, když to funguje především tehdy, když je Metla přítomný a má dobrou formu k vedení fandění. Pak je i atmosféra dobrá. Zatím se tu nějak nerýsuje nástupce, který by mohl Metlu nahradit. Navíc by si někteří měli uvědomit, že pokud je v Kotli lídr, tak by se mělo fandit podle něj a nerozjíždět vlastní pokřiky. Pak to celé vypadá zmatečně a fandění stojí za… Viz třeba zápas ve Zlíně, kdy mně to připadalo, že Metla byl z fandění některých lidí až otrávený.

Budoucnost

Čeká nás předkolo Evropské ligy, k postupu do skupiny potřebujeme vyhrát dvě série, když v obou bychom nebyli nasazení. Upřímně řečeno postup do hlavní části bych považoval za megaúspěch a považuju jej za dost nepravděpodobný. Ale užijme si i případný jeden domácí a jeden venkovní zápas Evropské ligy. Kdo ví, kdy se to zas bude opakovat.

Uvidíme, koho se podaří v kádru udržet, postup do předkola by mohl některých přestupům z klubu zabránit. Ale nepřekvapilo by mě, kdyby někteří hráči odešli po našem případném vypadnutí z předkola.

Berme tuto sezónu jako pohádku, která se možná několik dalších sezón nemusí opakovat. Kéž by ale toto proroctví nebylo pravdivé a Sigmu by tahle sezóna nastartovala k něčemu podobnému, co zažila před několika lety Plzeň.
[wdi_feed id=“2″]

Podobné články