Přinášíme vám slíbenou druhou část rozhovoru s novým GSM našeho klubu.
Přejeme příjemné počtení.
Berete angažmá v Olomouci jako další krok ve vaší kariéře, nebo byste zde rád působil dlouhodoběji?
Když si vezmete má minulá místa, tak jsem nikdy neodešel ve stylu, že bych utekl, vždycky k tomu byly nějaké okolnosti. Když jsem byl asi 6 roků v Synotu a objevila se aféra, přišli noví majitelé z Prahy, se kterými jsem si nerozuměl. Neztotožnil jsem se s nimi a řekl jsem, že chci odejít. V Kroměříži jsem pracoval pod dobrým ředitelem, trénoval jsem tam, a pan Zlámal se rozhodl, že prodá druhou ligu do Opavy, takže to byl další důvod k odchodu. Potom ve Zlíně jsem byl čtyři roky, převzal jsem tam také trenérský post, hráli jsme o záchranu do posledního kola, další sezónu jsme skončili třetí, takže jsme těsně nepostoupili. Když se nepostoupilo, tak řekli, že je potřeba to trošku proměnit, aby fotbal dělali domácí lidi, tím pádem jsem po 4 letech skončil. Dostal jsem nabídku z Boleslavi a de facto, kdybych se nerozhodl odejít, mohl bych tam působit dále. Takže myslím, že čtyři roky v průměru nejsou špatné, ani jednou jsem nebyl vyhozen, z čehož mám samozřejmě radost. V Olomouci jsem řekněme v domácím zázemí, mám tady rodinu, takže pokud se mnou bude spokojenost, tak rozhodně nehodlám nikam odcházet a chci tady pracovat co nejdéle.
Co považujete za svůj největší profesní úspěch? Ať už trenéra či funkcionáře.
Za velký úspěch považuju to, že jsem mohl ředitelovat v klubech, kde jsem hrál. Hrál jsem za Zlín, či za Hradiště, kde jsem potom také působil. Samozřejmě za velký úspěch považuji to, že jsme vyhráli pohár. I když toho nemám třeba tolik odtrénovaného, asi kolem 60 zápasů v lize, tak pan Uličný má přes 400 zápasů v lize a pohár vyhrál až na sklonku své kariéry. Za úspěch taky považuji loňskou sezónu v Boleslavi, kdy jsme i se zdravotně zdecimovaným mužstvem hráli znovu finále poháru, kde jsme ale to štěstí jako s Olomoucí neměli.
Čistě hypoteticky, kdyby tady zůstala dvojice Doležal – Lietava, považoval byste útočnou sílu za dostatečnou?
Rozhodně tady nejsem tak dlouho, ale pokud to mám říci, tohle duo by pro mě bylo konkurenceschopné pro ligu.
Co vy a fanoušci? Jaký máte názor na Ultras, či používání pyrotechniky při zápasech?
Řeknu to takhle, v určitých mantinelech, já proti pyrotechnice nic nemám. Protože když se to dělá v mezích a s rozumem, tak to vždycky přispěje k lepší atmosféře, takže rozhodně nejsem zastáncem toho, že by se měla zakázat veškerá pyrotechnika. A fanoušci… všichni se máme rádi, když jsou výsledky, když nejsou výsledky, tak nadáváme, někdo je naštvaný víc, někdo míň.
Teď přímo nemyslím lidi, kteří se přijdou na zápas vynadávat, myslím spíš kotel.
Kotel je to nejdůležitější, co může být, to on tam vytváří tu atmosféru. Já jsem ze Slovácka a tam ti kluci velmi dobře za brankou povzbuzují a zlepšují výkon. Pak je to také o mentalitě daného regionu. Třeba v Boleslavi je pětitisícový stadion a nějaký velký kotel nebo organizované fandění jsem tam nezažil. Takže kotel je určitě to nejdůležitější, může být naštvaný, když se třeba nechytí ostatní diváci. Prostě kotel je dobrej a každý soudný musí vidět, kdo tu atmosféru na stadionu dělá, a to je pro mě důležité, to si nemůžu pomoct.
Jak trávíte volný čas? Máte nějaké koníčky?
No, řeknu vám to tak, já jsem za čtyři roky v Boleslavi najezdil autem každý rok kolem 200 000 kilometrů. Celý týden pracovně, o víkendu zápasy, jenom možná v sobotu na otočku si člověk může přijet odpočinout, takže volného času tolik nebylo. Jenom večer, když to řeknu jako Leoš Kalvoda, jsem takové seriálové, koukám na takové ty blbiny. Neříkám, že bych si nenašel čas i na ty sporty, ale tady už jsem takovej línější. Přeci jenom já nemám sport jako ostatní – že si u toho vyčistí hlavu a vypnou, já jsem se kolikrát přistihl, třeba při tenise nebo fotbale, že jsem stejně pořád myslel na práci. Potom jsem si říkal, proč to vlastně dělám.
Co byste vzkázal olomouckým fanouškům jako nový člen „kádru“?
Určitě fanděte, i když se zrovna nedaří. Já si myslím, že dokážu rozpoznat, kdy se to nedaří, protože borci do toho nedají všechno, a kdy do toho všechno dávají a stejně se to pořád nedaří. I ti kluci jsou lidi a chybujeme úplně všichni, takže vzkázat bych chtěl, aby byli tolerantní a podporovali nás, i když se zrovna nebude dařit. (mva)
Od fanoušků pro fanoušky
