Poslední domácí zápasy Sigmy s Bohemians dopadaly katastroficky. Poslední domácí výhra nad Bohemkou je víc než šest let stará a na poslední prohru 2:3 asi nikdo z fanoušků do smrti nezapomene. I letošní forma klokanů budila respekt, na jaře prosvištěli v tabulce kolem Sigmy do bojů o Evropskou ligu a teď na podzim nedostali ve dvou zápasech ani jeden gól.
Sigma ale šla do zápasu se značně posíleným sebevědomím díky velmi podařené účasti čtyř hráčů v náhradní reprezentaci v olomouckém zápase proti Skotsku. Navíc se vyprázdnila covidová marodka a na lavičku se vrátil trenér Látal.
Zápas byl podle očekávání těžký boj a bylo jasné, že půjde v podstatě o to, kdo dá první gól. Ani jeden z týmů si dlouho nebyl schopen vytvořit žádnou šanci, a pokud se něco dělo, tak jen ve středu hřiště. A tam začala i rozhodující akce zápasu. Pablo ztratil na půlce míč a Bohemce se podařilo rychlým brejkem přečíslit obranu Sigmy. Po úniku zprava přišel centr do vápna, kde byli úplně volní dva hráči Bohemky. Míč se dostal k Hronkovi. Pro osvěžení paměti- je to ten Hronek, který Sigmu v zápase 20. kola na jaře roku 2016, ještě v dresu Jihlavy, přikoval na předposledním místě tabulky, když dvěma góly otočil vývoj zápasu ve prospěch Jihlavy. Čtrnáctá Jihlava tenkrát navýšila náskok před Sigmou na čtyři body a ten náskok zůstal až do konce sezóny. Sigmě bod z tohoto zápasu chyběl k udržení v lize.
Zpátky do zápasu. Hronek tutovku nedal a zápas se začal obracet ve prospěch Sigmy. David Houska začal řádit jako Černá ruka a v jednom ze svých nejlepších zápasů uchopil režii zápasu pevně do svých rukou. Po nádherné kombinační akci od stopera Hubníka se podél pravé lajny dostal nakonec míč díky Zahradníčkove šajtli až k Houskovi, který si to narazil s Nešporem a jakýmsi podivným kopem, polobodlem, pološajtlí, mezi nohama obránce dosáhl perfektní rotace balónu, na který neměl gólman Bohemky šanci dosáhnout. Branku zkoumal VAR, na stadionu ovšem divákům nebylo jasné proč. Gól byl ale uznán.
Sigma se mohla spolehnout na perfektní defenzívu a Bohemka už byla až do konce zápasu bez šance. Aleš Mandous se na nulu příliš nenadřel, maximálně posbíral pár centrů. Klid do koncovky zápasu přinesli střídající hráči. Pavel Zifčák se nemusel dotknout balónu, aby rozhodnul zápas. Ve vápně se na něj pověsil obránce hostů a po dalším zkoumání VAR byla potvrzena penalta. Houska ji proměnil, opět poněkud neortodoxně. S nějakým poskočení v posledním kroku před kopem poslal gólmana na zem a ten chudák už jen v kleče mohl sledovat, jak se míč kutálí vedle něj. Houska si v průběhu zápasu ještě vypracoval sám další akci, kterou zakončoval nadvakrát. Nejdřív trefil tyč a odražený míč poslal na Jižní tribunu. Skvělé střídání završilo třetím gólem trio Zifčák, Falta a Chytil. Zifčák se zasloužil nádhernou předfinálkou, Falta rychlostí, klidem a přesností a Chytil dorážkou polovysokého centru do prázdné.
David Houska si mohl vychutnat zasloužené ovace při střídání v závěru. Legrační je, že se neobjevil v sestavě kola fanoušků na stránkách Fortuna ligy.
- kolo, základní část Fortuna ligy. Pátek 11.09.2020, 18:00. Andrův stadión. SK Sigma Olomouc – Bohemians Praha 1905 3:0 (1:0). Branky: 42. a 85. z pen. Houska, 90.+1 Chytil. Rozhodčí: Cihlář – Nádvorník, Dobrovolný – Ginzel (video). ŽK: Radoslav Látal (trenér), Jemelka – Jindřišek, Vaníček, Hůlka. Diváci: 2337 (omezený počet). Olomouc: Mandous – Hála, Hubník, Jemelka, Zmrzlý – Zahradníček (89. Chytil), Breite, Houska (90.+2 Daněk), Greššák (89. Radek Látal), González (80. Falta) – Nešpor (80. Zifčák). Trenér: Radoslav Látal. Bohemians: Le Giang – Dostál (86. Krch), Bederka, Hůlka, Jindřišek – Vacek, Ljovin (64. Keita) – Vaníček (86. Hašek), Hronek (77. Květ), Bartek – Puškáč (77. Nečas). Trenér: Klusáček.
Jako hlavní pískal vůbec svůj první ligový zápas rozhodčí Cihlář. Hálovu ruku před prvním gólem přehlédl. VAR ji zkoumal, ale nic nevyzkoumal. Hála si Hubníkovu přihrávku nechtěně zpracoval rukou, pak nahrál Zahradníčkovi a ten to posunul na Housku, po narážečce s Nešporem z první skóroval. Dosud platilo, že když útočící tým získá výhodu po hraní rukou (byť třeba v souladu s pravidly) a následně vstřelí gól, sudí branku neuzná. A to i tehdy, když mezi rukou a gólem proběhl delší čas a více přihrávek. Nyní se pravidlo upravuje tak, že gól neplatí, pokud padne bezprostředně po hraní rukou. Je-li tedy mezi rukou a brankou „několik“ (nespecifikováno) přihrávek, je vše v pořádku. Ale naopak, pokud hráč třeba na vlastní polovině získá díky ruce míč, pádí sám na bránu a skóruje, gól neplatí. Podle komice rozhodčích ale v této situaci chyboval VAR Ondřej Ginzel, který doporučil branku uznat.
Ještě se vrátím k megaúspěšné reprezentační pauze. Myslím, že se ještě nestalo, aby tři hráči Sigmy byli v základní sestavě reprezentačního výběru. Aleš Mandous a Václav Jemelka debutovali, zkušený Roman Hubník určitě ani nečekal, že se do repre ještě někdy podívá. Pomohla tomu obrovská shoda náhod. Kdyby nebylo Covidu, kdyby ho nedotáhl do reprezentace mediální tvář masér Poustka, kdyby mančaft nerozpustila hygienička, kdyby se to nehrálo v Olomouci, kdyby, kdyby… Ale díky souhře těchto okolností si stavitelé reprezentace vzpomněli na defenzívní kvarteto ze Sigmy, z nichž tři nastoupili v základu. Radim Breite pak šel tvrdit muziku v průběhu zápasu. Jáchym Šíp se sice nakonec dostal na lavičku, ale do zápasu nenastoupil. Pro ty mladší určitě obrovská motivace do další práce, pro ty starší (Hubník, Breite) odměna za dosavadní kariéru. Jestli to mám spočítáno dobře, tak za reprezentační výběry nastoupilo už celkem 28 hráčů Sigmy, 23 hráčů reprezentovalo Československo a Česko, 4 Slovensko a 1 Slovinsko.
V týdnu měla hrát Sigma s FC ODRA Petřkovice 2.kolo Mol Cupu. Z poháru se ale stala fraška díky požadavku na testy na koronavirus. V druhém kole ze soutěže odstoupilo 17 celků z třetí ligy a níže kvůli povinným testům na koronavirus v zápasech s profesionálními kluby a hrozbě karantény pro celé mužstvo. Z prvoligových týmů prošly bez boje do dalšího kola Brno, České Budějovice, Příbram, Olomouc, Opava, Slovácko a Teplice.
Konečně se hnuly ledy. Asi není fanouška Sigmy, který by nezaznamenal mimořádně potěšující informaci, že do jednání s klubem vstoupilo trio exolomouckých hráčů (David Rozehnal, Tomáš Ujfaluši a Radim Kučera) zastupující skupinu místních podnikatelů s nabídkou sponzorského plnění 10 mil. ročně s možností podílet se na řízení chodu klubu. Evokovalo to ve mně vzpomínky na výzvu „Spojme síly pro Sigmu“, která před šesti lety reagovala na sestup Sigmy z ligy po 30 letech. Tenkrát to byli Tomáš Ujfaluši, Pavel Hapal a Roman Brulík, kdo přišel s nabídkou spolupráce, a Jaromír Gajda s Josefem Lébrem, byli ti, kdo ji odmítl. Se Sigmou to pak šlo dál z kopce. Spadla ještě jednou a finanční problémy a nutnost vyrovnání se s odcházejícím ing. Lébrem vedly k masívnímu rozprodeji majetku. Pan Gajda už předsedou spolku Sigma Olomouc MŽ není a na stole leží nabídka ing. Lébra na odkup akcií, kterou by vstoupil zpět do klubu, tentokrát jako většinový majitel. Otázka zní, jak se obrozující klub rozhodne. Za mě by to mělo být více, než jasné, nicméně musím uznat, že finanční otázky spojené s oběma variantami znají jen zúčastněné osoby. Jenom si myslím, že ti, kteří o věci budou nyní rozhodovat, by měli přihlédnout i k nákladům za minulé dva sestupy a k nim přičíst hodně finančně podceněný přestup Petra Ševčíka do Liberce, který jde na vrub minulého vedení ještě před převodem akcií na spolek. Věřím, že se bývalí hráči poučili z „Výzvy“ z roku 2014 a tentokrát to dotáhnou až do úspěšného konce. Držím palce. Mohlo by to být konečně to, na co tak dlouho čekáme.
Zatím budeme držet Sigmě alespoň palce v neděli na Srbské v Brně, pokud se to bude hrát. Koronavirus řádí čím dál víc a nikdo neví hodiny.
