Trenér Jílek po zápase: „Předvedli jsme ostudný výkon, soupeř vyhrál naprosto zaslouženě. Nebyli jsme nebezpeční, byli jsme zbabělí.“
Zápas Sigmy v Brně musel být pro nezaujatého fanouška fotbalu neskutečná nuda. Antifotbal, který předváděli lidé oblečení do modrých dresů s jmenovkami ligových fotbalistů, byl k nekoukání.
Zatímco hráči Sigmy se s bojovnými brňáky museli rvát o každý pokus zacentrovat do vápna, brněnští záložníci měli na každý centr moře času. Každá útočná akce Sigmy skončila do ztracena nebo maximálně nějakým závarem v brněnské šestnátce a pohodlným odkopem soupeřovy obrany. Navíc tyto náhodně odkopnuté míče skončily na kopačkách domácích hráčů. Brněnský veterán s kapitánskou páskou Zavadil si dělal, co chtěl, neatakován podržel balón, zcela volně hlavičkoval, a když už z první sklepl, tak z toho byl gól. Druhým výrazným hráčem soupeře byl Košťál, který vyhrál praktický každý souboj o míč. Ale to se dá říct prakticky o všech jeho spoluhráčích, například neúnavný Hyčka byl snad všude.
Před druhým gólem bylo ve vápně nebo blízko něj sedm olomouckých hráčů, přesto se na hranici šestnáctky producíroval úplně volný Hyčka. V tu chvíli byl od něj nejbližší olomoucký hráč šest metrů!!! Ale už první gól ukázal, že je v případě obrany Sigmy v podstatě jedno, jestli u střílejícího hráče někdo stojí. Zkušený Řezníček ve vápně obehrál nedůrazného Vepřeka i Radakoviče.
Hra Sigmy nebyla jen o tom, jestli hrál Rode v první půlce dobře nebo špatně. Tenhle hráč měl být sice posilou defenzívy, zdá se však, že to bylo spíš něčí zbožné přání. Ale můžeme mít Mahmutoviče nebo mít vepředu věž a já nevím co ještě, ale s takovým přístupem žádné body nepřijdou. Na hráčích je při každé akci vidět, jak přemýšlí o tom, jak to udělat, aby to zase nepodělali, a v důsledku toho většinou volí to nejhorší řešení. Navzájem si nepomůžou, rozhodně ne chytáním se za hlavu a rozhazováním rukama.
Zbrojovka Brno – Sigma Olomouc 2:0 (1:0). Branky: 44. Řezníček, 51. Hyčka. Rozhodčí: Jech. Diváci: 3126. SK Sigma: M. Buchta – Hála (55. Malec), Rode (46. Štěrba), Radaković, Vepřek – Navrátil, Houska (71. Petr), Šindelář, Ordoš, Moulis – Mahmutovič. Trenér Václav Jílek.
Los je neúprosný a povinností bude bodovat i v zápasech s Plzní nebo Spartou a navíc konečně urvat i nějaký bod zvenku. Zcela reálně hrozí, že následující 4 kola nezískáme ani bod a půjdeme do zápasu s Baníkem na pozici, kdy budeme bojovat o holé přežití.
To vše mi ukázaly první dva jarní zápasy s dvěma stěží průměrnými ligovými týmy.
Trenér Jílek nemá jednoduchou pozici. Na rozdíl od jeho předchůdců nepracuje pod tlakem případného odvolání, ale je to jeho první trenérské angažmá a určitě si je vědom, že mít renomé trenéra, který přivedl tým do druhé ligy, jeho další kariéře nepomůže. Bohužel sklízí to, co je tady dlouhodobě zaseto. Soukolí zvané Sigma Olomouc a.s. skřípe už léta… Fotbal prý nemá logiku, ale já si to nemyslím.
Kalendárium:
23.2.1962 se narodil Ivo Knoflíček. Přišel v roce 1980 z dorostu brněnské Zbrojovky a okamžitě se stal hvězdou. Sice jen druhé ligy, ale už v osmnácti díky pro mě tehdy nevídané rychlosti unikal obranám, jak si zamanul. V prvních sedmi zápasech za Sigmu dal sedm branek. Pomohl vybojovat Sigmě první pohárové semifinále, dal gól Chebu ve čtvrtfinále i Dukle v semifinále. Po roce odešel bohužel do Slavie.
26.2.1976 se narodili Patrik Siegl a Stanislav Vlček, oba slaví čtyřicátiny, takže gratulujeme. Standa dokázal se Sigmou uhrát 3x třetí místo, Patrik 2x. Oba ze Sigmy odešli do zahraničí, Siegl do Regensburgu, Standa do Spartaku Moskva za 30 mil. Kč. Později se vrátil zpět do ligy a udělal ještě neuvěřitelnou kariéru ve Slavii. Siegl má většinu kariéry spojenou s Brnem.
26.2.1997 se v Poděbradech (!) odehrál přátelský zápas ČR-Bělorusko. Pro bývalého kanonýra Sigmy Radka Druláka to byl poslední reprezentační zápas, současný hráč Sigmy obránce Karel Rada dal v tom zápase dvě branky!
28.2.1958 se narodil Jiří Kotrba, strůjce olomouckého rekordu. Na konci roku 2002 převzal Sigmu po trenéru Páníkovi na poslední 4 podzimní kola, všechna dokázal prohrát a v zimě odešel trénovat do Sparty.
28.2.2001 hrál Radek Látal svůj poslední reprezentační zápas, přátelsky proti Makedonii, jako hráč Schalke 04.
Události minulého týdne:
Aidin Mahmutovič dostal čtvrtou žlutou kartu. Ta znamená automaticky stop na příští zápas. Tato stopka platí pro následující utkání proti Plzni, ve kterém by stejně nemohl nastoupit kvůli dohodě obou klubů při sjednávání podmínek hostování. Čili se evidentně jednalo o taktickou žlutou kartu. Můj názor je ten, že kdyby to takto neudělal, zřejmě by si většina fanoušků ťukala na čelo. Ovšem následovala hysterická reakce některých médií v tom duchu, jak je to nečestné a nesportovní. Jak se ovšem dokáže čarovat s kartami, vidíme dnes a denně. „Správně“ uložená žlutá karta dokáže udělat ze zápasu neskutečnou bramboračku. V této souvislosti nezapomenu například na zápas Sigmy na Spartě 20.3.2010 (v den vypuknutí Kaprovy korupční aféry).
Sigma po prohře v Brně klesla na 15. příčku. Jarní zisky týmů ohrožených sestupem: Bohemians 4 b., Dukla 3 b., Baník 3 b., Teplice 3 b., Jihlava 1b., Sigma 1b.
V sobotu hrajeme s Plzní v pozici totálního outsidera a neprohra bude obrovským překvapením. A hned ve středu 2.3. hraje Sigma s Plzní zase, tentokrát první čtvrtfinálový zápas MOL Cupu.
