Po nějaké době se vracím na tyto stránky se svým pravidelným blogem na téma SK Sigma Olomouc- Očima fanouška. Poprvé za ta léta už ne jako předseda Sigma United. Tuto čestnou funkci jsem po více než 6 letech přenechal svému zdatnému nástupci Davidu Schneiderovi, který fungování SU dozajista posune opět směrem kupředu.
Ale zpět k Sigmě. Její dosavadní působení ve FNL (3 zápasy, 3x remíza 1:1, z toho už 2x doma) je pro mnohé jistě velké překvapení a pro fanoušky ještě větší zklamání. Ale upřímně, tohle se dalo čekat. Sigma již několik sezón nepodává prvoligové výkony a od tohoto oslabeného kádru lze stěží očekávat víc než druholigový průměr.
Už před sezónou jsem tvrdil, že postupem zpět může Sigma jen překvapit. Pokud se klub od základu nezmění, neodejdou ti, kteří mu dlouhodobě škodí a neobjeví se nový majitel, bude postup do ligy jen nedostižným snem. Dokonce mám pocit, že s postupem nepočítá snad ani samotný klub. Pokud by se totiž měla hrát příští sezónu čirou náhodou v Olomouci liga, je na budování ligového kádru (myslím takového, který by tu ligu byl schopen udržet) skoro pozdě.
Ani angažováním světem protřelého fotbalového trenéra Milana Máčaly do managementu klubu se zatím nic k lepšímu neposunulo, aspoň navenek. Dokonce ani avizované zlepšení komunikace s fanoušky zatím nenastalo, což je jedna z mála věcí, která jde zlepšit okamžitě. O předsezónní schůzce se nám už může jenom zdát a nějaká jiná zůstává jen ve fázi příslibu v rozhovoru pro média. Není divu, že zájem fanoušků o klub upadá geometrickou řadou a po zápase s perníkáři už ani v kotli pomalu neměl kdo po zápase hráčům děkovat či nadávat. A nedávám to rozhodně za vinu fanouškům, ale vina je jednoznačně a to dlouhodobě na straně klubu. Není to otázkou jen posledních tří nepovedených zápasů. Absence sebekritiky a s tím spojených opravných kroků je alarmující. 
Místo toho, aby všichni ( a nejen ti na hřišti, ale ti hlavně) dokazovali, jak nás z ligy sestřelili neoprávněně, vinou spiknutí rozhodčích a majitelů dalších klubů, shodou okolností, neproměněním některých šancí, špatným losem, smůlou ve vyrovnaných zápasech atd. atd., což se nejčastěji objevovalo ve funkcionářském hodnocení minulé sezóny, plácáme se na 26. místě mezi všemi kluby v ČR a v před i pozápasových hodnoceních neustále poměřujeme svoji kvalitu s týmy jako Opava nebo (proboha) Prostějov, jakoby to byla Sparta nebo Jablonec. Vždyť musí jít jen a pouze o náš fotbal a jeho kvalitu. Soupeři to už nějak ukopou, ale to nás přeci nemůže na této úrovni vůbec zajímat!!!! Co dva roky se divit, jak se hraje druhá liga je fakt na nominaci na Nobelovku…Přitom ji již třetím rokem hostujeme na Andrově stadionu.
Přestupová politika je léta opravdu strašná (až na dvě tři světlé výjimky). Do Sigmy přicházeli „posily“ jen podle jména, nebo když jim zrovna někde skončila smlouva a jinde se nechytli. Určitě to klub stálo nemalé peníze, i když většinou přišli tzv. zadarmo. Letos se pro jistotu, aby se nic moc nepokazilo, přivedl jen jeden hráč. Kam se dopracovala práce s mládeží ukazuje nominace dvou stěžejních reprezentací U21 a U19- ani jeden hráč!!!
Individuální „prvoligové“ schopnosti našich hráčů se projevily v tom, že o ně přestal být zájem. Prodeje Navrátila a Ševčíka do Liberce byly po dvou letech pro klub první větší transakcí. „Případ“ Houska v Boleslavi vyvolává jen trpký úsměv na tváři. Ani útočník Václav Vašíček si nedokázal v Dukle vykopat angažmá a aktuálně musí vzít zavděk druholigovou lavičkou. Po základu už nesměle pokukují dva „megatalenti“ Yunis s Buchvaldkem. Teď už nezbývá než čekat, co se z nich vyklube. Chlapci mají dvacet a je nejvyšší čas svůj talent začít prokazovat. Doufejme, že k tomu dostanou co nejdřív větší příležitost, vždyť jde o druhou ligu, a kde jinde by už ve svém věku měli kopat (a to minimálně). Dávat v MSFL sedmičku jalové Holici je asi dost málo a to doufám pro všechny, kteří teď tvoří třetiligový kádr béčka. Nebo snad ne?
Trenér Jílek se určitě snaží vyždímat z hráčů maximum, ale přes veškerou snahu to nestačí na lepší výsledky. Hrát slušně 30 minut je jaksi málo. Chyby hráči dělají jak v obraně, tak v neproduktivním útoku. To vše spojuje bezradná záloha, kde nejvýraznějším hráčem je jediná letošní posila Martin Sladký, který se zdá dokonce univerzálnějším hráčem, než byl zřejmě původní záměr. V posledním zápase proti Pardubicím byl stažen ze zálohy na pravého beka a z této pozice si dokonce dovolil skórovat.
Bojovnost, nasazení, vysoké tempo po celý zápas- to by mělo být snad automatické, pro většinu hráčů to jsou bohužel jen prázdné pojmy. A fanoušci to vidí, a s nimi díky TV přenosu i celá republika.
Sigma ještě nevytáhla paty z Hané, přesto výsledkem jsou upocené tři body a po třech kolech 10. místo FNL a to i díky tomu, že dva týmy v tabulce pod námi mají o zápas méně. Hra Sigmy nebudí u soupeřů žádný respekt. Slovy klasika: Nuda, nuda, šeď, šeď. Teď o víkendu je další příležitost něco málo na tom všem změnit a to na hřišti poslední Vlašimi.
#bojujtezasigmu
[wdi_feed id=“2″]
