V sobotu se na Andrově stadionu odehraje zápas Sigmy s letošním suverénem ligy. Slavii zkraje sezóny opustili obránci Ngadeu a Deli plus záložníci Zmrhal a Král. Naopak z Arábie vykoupili exparsťana Stancia, zapracovali stávající rezervisty a ve výsledku je Slavia ještě silnější než minulou sezónu. Má na české poměry extrémně široký kádr a v podstatě každý z hráčů Slavie by mohl hrát v základu všech ostatních týmů. Olomoucký odchovanec Petr Ševčík si už dokonce odbyl vítěznou reprezentační premiéru.
Rozdíl v kvalitě kádrů Sigmy a Slavie je zřejmý, ale to byl i mezi Barcelonou a Slavií, takže v tom bych problém neviděl. Hrát může jen jedenáct borců a překvapení nastat může vždy. Slavia je v lize sice neporazitelná, ale už zkraje sezóny ji mohla Sigma obrat o body, kdyby David Houska v nastavení proměnil penaltu.
Jediná nevýhoda Slavia může spočívat v přetížení některých hráčů. Například největší opora Souček jede od začátku sezóny prakticky všechny ligové, pohárové i reprezentační starty. Celkem už od července odehrál 26 soutěžních zápasů! Stanciu také, Bořil, Coufal a Kúdela 24 atd. Z Olomouckých hráčů má nejvíc David Houska 19 soutěžních zápasů, Václav Jemelka a Jakub Plšek po 18. Třeba budou mít lehčí nohy, zvlášť s ohledem na naběhané kilometry slávistických hráčů.
Sigma se ale musí dívat na sebe a na to, co musí zlepšit, aby mohla odehrát jakžtakž solidní zápas. A že toho není málo.
Sigma hraje pod novým trenérem Radoslavem Látalem velice zvláštní fotbal, já bych ho nazval hybridním fotbalem. Trenér Látal se snaží na stávající kmen hráčů, produkující kombinační hru založenou na letité souhře, naroubovat jednoduchost a přímočarost, což však zřejmě naráží u hráčů na neschopnost svoje zažité kombinační stereotypy překonat. Pokusy tam jsou, a když se ta hra daří, pak Sigma jede válec, ale kolikrát se to povedlo? Skvělý byl například první poločas proti Mladé Boleslavi. Pak ale přijde nečekané selhání a spousta dobře rozehraných zápasů nedotažených do konce. Například zrovna zápas s Mladou Boleslaví. Nicméně Sigma občas zachránila i ztracený zápas. Uhrála nečekaně body v Jablonci, na Spartě a na Baníku, když z prohraných zápasů udělala bod v závěru zápasu.
Slíbil jsem minule stručné hodnocení jednotlivých hráčů Sigmy. Začnu ofenzívou. Jediným střeleckým držákem je záložník Jakub Plšek, který si nejen dokáže v soupeřově vápně najít místo pro zakončení, ale jako jeden z mála dokáže i trefit branku a dát gól. Do zdravotní pauzy mu sekundoval Martin Nešpor, který sice není klasický gólový zabiják, ale jeho zarputilost a skvělý timing v hlavičkových soubojích je pro každou obranu těžkým oříškem. Jakub Yunis se do šancí moc nedostává, byly na něj dvě penalty, třetí rozhodčí nepískl. Aktivní je v mezihře, bohužel má do nebezpečného nebo vůbec nějakého zakončení stále daleko. Působení útočníka Ismara Tandira zatím nestojí ani za řeč. Nemluvím o poháru, kde jsme narazili na slabší soupeře.
Motorem by měla být záloha, ale dost to drhne. Nejusilovnějším střelcem je po Jakubovi Plškovi David Houska, ale většina jeho střel je víceméně propagačních a málokdy jsou nebezpečné, tak mu snad to začne fungovat alespoň ve finální fázi, zatím jedna gólová asistence a žádný gól – určitě od něj čekáme víc. Šimon Falta je směrem dopředu v pořádku, má tři gólové asistence, plus 19 přihrávek do gólové šance (nejvíc z týmu). Možná to chce tu hru trochu vyvážit. Bránění není jen nutné zlo. Určitě může hrát lépe. Tomáš Zahradníček byl dlouho zraněný, nastoupil poprvé až na Spartě a při svém druhém střídání proti Opavě skóroval. Pak začal hrát v základu, ale přestalo se vyhrávat a tak z něj zase vypadl.
Trio Pilař- Houska- González by si to mohlo dávat do nekonečna, dost často tomu ale chybí přímočarost nebo nějaký dobře zrealizovaný nápad. Pokud se nedostane do zakončení Jakub Plšek, nemá pak ta hra ani pořádnou koncovku. Pablo González dobře začal, pak se začal trochu vytrácet. Že má střelu, už ukázal, ale nesmí se bát to dokazovat neustále dokola. Václav Pilař nemá jisté místo v základní sestavě a pořád věřím, že jeho chvíle ještě přijdou. Jiří Texl letos v podstatě jen paběrkuje. Většinou jen střídá, a když byl naposledy v základu, hrál jen poločas.
Obecně mi chybí od všech hráčů ze zálohy větší chuť se tlačit do vápna a doplnit osamoceného útočníka. Je rovněž fakt, že hráči zálohy nad svými soupeři hřiště zrovna neoplývají výškovou převahou. Góly ze standardek zajišťují většinou šikovní stopeři.
Po dlouhé přestávce způsobené zraněním se do sestavy vrátil ve velkém stylu Martin Hála, který na pozici pravého beka celkem spolehlivě zastoupil zraněného Martina Sladkého. Větší problém je na levém okraji obrany, který se zatím nepovedlo úplně vyřešit ani Milanem Kerbrem, který se rozehrává po delším výpadku po operaci zad. S Michalem Vepřek dohrávají podzim na lavičce.
Za oba stopery můžeme být šťastní, Vít Beneš je nejlepší kauf x let zpátky, s Václav Jemelkou sice nejsou bezchybní, ale vynahradí si to občas nějakou vstřelenou brankou. Jan Štěrba je momentálně bez šance. Před nimi to po odchodu Lukáše Kalvacha jaksi pořád není vyřešené. Máme novou posilu Lukáše Greššáka, který však nepodával úplně vyrovnané výkony, a jeho zkušenosti to zatím nevyvážily. Nebo Ondřeje Zmrzlého, který má vše před sebou a záleží jen na něm, jak chytne za pačesy šanci, kterou dostal ve Zlíně. A samozřejmě i na odvaze Radoslava Látala. To platí i pro Davida Zimu a Mojmíra Chytila. Radek Látal se nám po školení na Bohemians úplně vytratil.
Michal Reichl byl dlouho spolehlivý, Miloše Buchtu nepustil do brány ani po jeho uzdravení, ale tři góly doma s Budějovice byl moc i na trenéra. Ještě je tady třetí vzadu, pohárový hrdina Aleš Mandous na svoji šanci v lize stále čeká.
Česko postoupilo díky výhře nad Kosovem na EURO 2020 a už se můžeme těšit na los. Tentokrát se EURO hraje na 12 stadionech po celé Evropě, od Bilbaa po Petrohrad, od Dublinu po Baku. Nejblíž se bude hrát v Budapešti a v Mnichově, což je skupina F, kde určitě bude hrát Německo. Skupina B v Kodani a Petrohradě se nás netýká, protože se kvalifikovali i Dánové, kteří jsou s námi v jednom výkonnostním koši a budou hrát na svém domácím stadionu v Kodani jako spolupořadatelská země.
Premiéru v reprezentaci si ve vítězném zápase s Kosovem užil Petr Ševčík, proti Bulharsku už hrál v základu, z nominovaných exsigmáků se zapojil ještě Martin Doležal.
Z hráčů kádru ligového áčka Sigmy zanechal menší reprezentační stopu Ondřej Zmrzlý ve vítězném zápase U20 v Nizozemsku. V zápasech U21 ani v U19 jsme zastoupení žádného hráče Sigmy neměli. V U21 je to bohužel dlouhodobější záležitost.
Pavlovi Hapalovi se slovenskou reprezentací o bod unikl přímý postup na EURO 2020. Bude muset dodatečně bojovat v březnovém play off. Slováci v kvalifikaci nestačili ani na Chorvatsko, se kterými prohráli oba zápasy, ani na Wales, se kterým doma jen remizovali.
