V sobotu večer se v mrazivém počasí odehrálo před televizním kamerami historické utkání. Sigma Olomouc zápas s Karvinou odehrála na Andrově stadionu, který ji od minulé středy již nepatří. Stadion získalo do vlastnictví město Olomouc za třetinu akcií klubu, které město doposud vlastnilo, plus 144,9 milionů korun. Tím pádem se 99,99 % vlastníkem klubu SK Sigma Olomouc a.s stal spolek ing. Jaromíra Gajdy SK Sigma Olomouc MŽ, který už před tím díky rozprodeji dalšího majetku získal většinový podíl vyrovnáním dluhů s ing. Josefem Lébrem. Klub má od města garantováno 12 miliónů ročně do svého rozpočtu na dvanáct let dopředu a nebude muset financovat chod stadionu, o jehož údržbu se bude starat městská akciová společnost, čímž ušetří dalších x milionů. Provoz stadionu údajně stojí 7,8 mil. Kč za rok.
Teď Sigmě po fotbalové stránce trošku dochází dech a zápas s Karvinou to jen potvrdil. Zápas s minimem šancí rozhodla produktivita střídajícího Jakuba Plška a následně absolutní nekoncentrovanost v obraně a vyrovnávací gól darovaný soupeři. Jinak Sigma nehrála zase až tak špatně, ale finální řešení útočných akcí bylo až na výjimky neuvěřitelně komplikované, všechny akce jako přes kopírák středem a ty prostrkávačky ve vápně obrana Karviné na čele s exolomouckým Dreksou v pohodě odvracela. Kromě toho všeho chybělo i trochu štěstí (například při šanci Jakuba Řezníčka) a ani asistent rozhodčího u východní tribuny neměl svůj nejlepší den a mával Sigmě ofsajdy, kdykoliv se pokusila přihrávkou za obranu dostat do šance. Video tentokrát chybělo a tak prošlo bez povšimnutí i Dreksovo hraní rukou, když vyrazil jasnou gólovou hlavičku. Sigma ztratila vyhraný zápas.
Sestava byla stejná jako ta, která se 70 minut úspěšně rvala na Slavii o body. Na lavičce chyběli kromě Vepřeka a Jemelky i ofenzívní Jakub Yunis a tak do závěrečného náporu byl zřejmě kvůli výšce vyslán debutující jednadvacetiletý stoper Jan Kotouč.
Ještě bych se zastavil u počtu diváků na zápase. Mrazivé počasí, čas výkopu od 20:00 hod. a přímý přenos v televizi v součtu udělalo rekordně nejnižší návštěvu na Andrově stadionu na ligovém zápase od roku 1989! Jedná se o druhou nejnižší ligovou návštěvu v klubové historii vůbec. Míň diváků přišlo jen na zápas s Povážskou Bystricí (6:0) v revolučních dnech roku 1989, přesněji 9.12.1989. Oficiálně bylo tehdy na zápase 1171 diváků.
21.kolo HET ligy: SK Sigma Olomouc – MFK Karviná 1:1 (0:0). Branky: 67. Plšek – 68. Budínský. Rozhodčí: Julínek – Podaný, Dubravský. ŽK: Hála, Polom, Řezníček, Zahradníček. Diváci: 2456. SK Sigma: Reichl – Sladký, Radaković, Polom, Falta – Kalvach – Zahradníček, Texl (59. Plšek), Houska (86. Kotouč), Hála (75. Manzia) – Řezníček. Trenér Václav Jílek. Karviná: Le Giang – Ćolić, Dreksa, Hošek, Eismann – Panák (58. Šisler), Janečka – Štepanovský, Budínský, Voltr (58. Kalabiška) – Wágner. Trenér Josef Mucha.
Zdá se, že s příchodem videorozhodčích, ztrácí rozhodčí na hřišti soudnost. Ty jejich chyby by se měly stále posuzovat komisí rozhodčích jako chyby, i kdyby byly napraveny právě použitím videa, jinak to dopadne špatně. V zápase Sparty se Slavii byla rozhodčím ve hře chybně posouzená snad každá situace, pro kterou se pak použilo video. Jedině tu ruku na hranici vápna bych omluvil.
A ještě jedna kuriozní věc mě zaujala. V Dohránu ukázali situaci z FNL, kdy se rozhodčí dožadoval vyjádření po hráči v ofsajdové pozici, jestli tečoval míč letící do branky. Ten se nakonec přiznal a gól nebyl uznán. To mi přijde jako výsměch, zvlášť když pak ve stejném zápase krátce před koncem ve vápně sestřelil obránce útočníka, nepískalo se a rozhodčí se kupodivu nikoho na nic neptal. Když to dotáhneme do absurdna, stačilo vytáhnout z obránce dobrovolné přiznání, že trefil jen nohy soupeře, bylo by vymalováno a mohla se kopat penalta. Taková anketa mezi hráči je pomalu lepší než video a ještě se ušetří.
Výsledky ankety Fotbalista a Trenér roku 2017 mě pobavily stejně jako každý rok předtím, což je asi účelem těchto anket. Výsledky vypadají spíš jako vycucané z prstu, než jako součty hlasů nějakých fotbalových odborníků a vítězem je bohužel jednooký mezi slepými. Petr Čech, Karel Gott mezi českými fotbalisty, skončil „překvapivě až druhý“, končící Tomáš Rosický za odměnu v anketě dosáhl na 16. místo za pouhých 513 podzimních ligových minut. Pavel Hapal, který dotáhl slovenskou U21 ke druhému místu na loňském EURU U21 a do semifinále nepostoupil jen díky horšímu skóre, nedostal mezi trenéry ani jeden bod, přitom Vítězslav Lavička s českou U21 skončil na stejném šampionátu ve skupině poslední a odborníky byl zato nakonec oceněn na páté místo v anketě Trenér roku 2017! To už snad ani není věc názoru typu Šilhavý vs. Vrba, ale ignorance. Václav Jílek skončil na pěkném třetím místě.
Teď nás čeká reprezentační pauza s turnajem China Cup 2018 a atraktivním zápasem s Uruguayí.
