Prohra s Baníkem bolí
Sigma poslední dobou pravidelně, a to každý zápas, propásne šanci napravit si reputaci. Se slabými týmy remizuje, s průměrnými prohraje a s těmi top prohraje o třídu.
Co k domácímu zápasu s Baníkem říct. Remíza by zápasu slušela asi víc, vánoce ze šťastné výhry by si udělali v Ostravě jindy. Schopnost proměňovat penalty však bohužel klesla do nepravděpodobných čísel a tak jediného z čeho snad lze mít radost je, že utrpení z těžkých ztrát zmenšuje nemalé množství mladých hráčů Sigmy, velkých nadějí do budoucna.
Po remíze v Budějovicích se do sestavy vrátili odpočatí Roman Hubník a Aleš Mandous, Vít Beneš přenechal místo Florentu Poulolovi. Po delší době se alespoň na lavičce náhradníků objevil Martin Nešpor.
Sigma vzala úvod utkání do svých rukou, Baník se dlouho nedostal za půlku, ale šance nikde. Časem se hra trochy vyrovnala a Ostrava pak náhle z první a snad i jediné kloudné akce zápasu skórovala. Po autu někde u půlky se rozběhl jeden hráč Baníku, chybující obranu rozvrátil narážečkou, po které se mu otevřel úplně volný prostor k přesnému zakončení. Soupeřům můžeme gratulovat k dalšímu jednoduchému gólu z ničeho.
Baník měl šance na zvýšení náskoku, nebezpečný závar vyřešil gólman Mandous, pak mu pomohli obránci odkopem do rohu. Jeho protějšek neměl tolik zákroků jako na podzim, jednou mu pomohlo břevno, které trefil David Houska z přímáku, pak si vyběhnutím vychutnal z úhlu dotírajícího Jaroslava Mihalíka. Dá se říct, že střídání trochu pomohla. Moc nechybělo a zápas dopadl stejně jako minule ve Vítkovicích, ale ty podzimní zvraty střídajících hráčů jsou pryč, jak loňský sníh.
Jak už jsme si zvykli, zápas Sigma odehrála bez většího množství šancí, střelba zpoza vápna nula, centry a náběhy více hráčů do vápna- nula nula prd, prostrkávačky kolem vápna a dávání si přednosti- kvanta, odvaha to vzít na sebe- žádná. Bolel aspoň Baník zápas? Nebolel.
Aktivnímu Jáchymovi Šípovi se sice zpočátku centry moc nedařily, ale aspoň nastřelil ve vápně baníkovci ruku. Jasná penalta tři minuty před koncem.
Pablo bohužel nedal. Laštůvka měl štěstí, směr polovysoké střely vystihl a stejně jako na podzim se stal tím, kdo rozhodl o ztrátě bodů Sigmy. Těžko něco vyčítat hráči, který najde odvahu vzít na sebe břemeno pokutového kopu. Pablo je na jaře zřejmě nejlepším hráčem Sigmy, ale bohužel také nedal dvě ze tří letošních penalt, což je hodně tristní bilance. V době, kdy VAR a penalty jsou rozhodujícím činitelem vyrovnaných zápasů, musí být na střelce větší spoleh.
Pojišťovací gól v nastavení byla už jen formalita a důvod k vypnutí televize.
Poháry z Poháru? NE!
Šance si zahrát letos Evropskou ligu žila až do středy, skoro až do konce prvního poločasu čtvrtfinálového zápasu s mistrovskou Slavií. Dlouho to vypadalo, že by zápas nemusel být pro favorita zase až takovou procházkou růžovým sadem. Kryštof Daněk měl dokonce na noze vedoucí gól a Stanciu v soubojích tekly nervy. Naděje zhasla těsně před přestávkou. Aleš Mandous podcenil jednoduchou situaci, neodehrál míč včas do bezpečí a bylo vymalováno. Po druhé brance bylo rozhodnuto. Před Masopustem se objevila nepochopitelná dálnice, po které bez kličky a bez souboje prošel až do vápna a tak v klidu nahrál na volného spoluhráče, kterému gól mohl zmařit jedině spoluhráč Van Buren, ten však bohužel včas uskočil. Po třetím gólu dohrála zápas Slavia s úsměvem na líci.
Čeká nás další sezóna bez evropských pohárů.
- kolo. Sobota 24.04.2021, 14:00. Andrův stadión. SK Sigma Olomouc – FC Baník Ostrava 0:2 (0:1) Branky: 27. Buchta, 90.+2 Kaloč. Rozhodčí: Pechanec – Blažej, Kříž – Julínek (video). ŽK: Zmrzlý – Svozil, Tetour, Kuzmanovič. Bez diváků. Olomouc: Mandous – Sladký (46. Daněk), Poulolo, Hubník – Radek Látal, Breite, Houska (65. Mihalík), González (90. Beneš), Zmrzlý – Chytil (46. Šíp), Zifčák (65. Nešpor). Trenér: Radoslav Látal. Ostrava: Laštůvka – Sanneh, Svozil, Stronati, Holzer – Buchta (61. Ndefe), Jánoš (89. Pokorný), Tetour (71. Kuzmanovič), Kaloč, De Azevedo (71. Fillo) – Šašinka (71. Zajíc). Trenér: Daněk.
Čtvrtfinále MOL Cup. Středa. 28.04.2021 . Andrův stadión. SK Sigma Olomouc – SK Slavia Praha 0:3 (0:1). Branky: 45. Kuchta, 56. Stanciu, 60. Ševčík. Rozhodčí: Emanuel Marek – Marek Podaný, Zdeněk Dobrovolný. ŽK: Poulolo, Zmrzlý. Sigma Olomouc: Mandous – Sladký, Hubník (46. Beneš), Poulolo, Zmrzlý – Hála (63. Mihalík), Breite, Houska, Daněk (82. Zifčák), González (63. Šíp) – Nešpor (63. Chytil). Trenér: Radoslav Látal. Slavia Praha: Kolář – Masopust, Kúdela, Zima (71. Deli), Bořil – Holeš (71. Traoré), Ševčík – van Buren (60. Hromada), Stanciu (76. Lingr), Oscar – Kuchta (60. Tecl). Trenér: Jindřich Trpišovský.
Další zápas hraje Sigma v Jablonci. Nečekejme zázraky. Kromě výhry v Příbrami jde Sigma v posledních zápasech od průseru k průseru a světlo na konci tunelu nevidím. Jablonci jde o Ligu mistrů, má formu, naposledy prohrál v únoru.
Od dalšího domácího zápasu se naskýtá příležitost pro držitele permanentek být osobně přímo v hledišti, s respirátorem a s aktuálním antigenním nebo PCR testem. Ve středu s námi ještě vydrbali. Původní hurá akce, o které jsme se dověděli den před zápasem se Slavií, měla za stejných podmínek proběhnout už ve středečních pohárových zápasech. Tak zhruba hodinu před zápasem jsme si na sítích mohli přečíst, že vstup fanoušků na stadiony v omezeném počtu platí až od víkendu. Jen další kamínek do mozaiky s názvem „vládní opatření“. Ještě k tomu se rozbouřila mezi veřejností obrovská vlna nevole, proč fanoušci na stadion ano a děti do škol ne. Připomíná mi to známé typické české uvažování o sousedově koze. Asi není sporu o tom, že školáci a studenti měli být ve třídách dávno, ale nemá to s pár diváky na stadionech nic společného kromě toho, že se zbytek lidí naštve ještě víc. Logiku v ničem nehledejme. Snad ten organizovaný blázinec už brzy skončí a do té doby Sigma ještě pár ligových bodíků posbírá.
Slavii už titul má. O druhé až čtvrté místo ještě bude mlata. V sestupových bojích si mohlo ještě výrazně pomoci Brno, ale bod s Teplicemi je málo, i když ani v Teplicích se ještě zdaleka radovat nemůžou. A Příbram to po překvapivé výhře v Karviné může ještě zamotat.
2 mladící v jednom zápase? Nezvyklé
Není moc obvyklé, aby nám v jednom ligovém zápase běhali po hřišti v dresu Sigmy dva osmnáctiletí dorostenci, jako teď Jáchym Šíp a Kryštof Daněk.
První a určitě nejslavnější dvojka teenagerů mladších 19 let je Pavel Hapal a Radoslav Látal. Na jaře sezóny 1987-1988 se společně objevili v sedmi zápasech. Překvapivě to není nejvíc společných zápasů. Trumfnulo je duo Michal Kovář- Martin Guzik, kteří spolu nastoupili v jedenácti zápasech, naposledy den před Kovářovými devatenáctými narozeninami 6.9.1992.
4x v jednom zápase spolu hráli Jindřich Skácel s Radoslavem Kováčem, 3x Martin Guzik s Petrem Kirschbaumem. Jinak se v sezóně mladí hráči většinou míjeli, jeden společný start mají už jen Jiří Balcárek s Michalem Kovářem, Lubomír Štrbík a Tomáš Ujfaluši, Tomáš Hořava a Lukáš Bodeček, Jakub Petr s Jakubem Heidenreichem a Tomáš Kalas s Tomášem Přikrylem. Málo společných startů ve stejném zápase je překvapivé hlavně v případě Jakuba Petra, který debutoval ještě před svými 17. narozeninami a během následujících dvou let startovali svoji kariéru Lukáš Bodeček, Radim Nepožitek, Jakub Heidenreich, Martin Doležal a Tomáš Pospíšil. Je ovšem nutno říct, že Jakuba Petra na startu brzdilo zranění.
