Se středou, která tradičně patří oblíbeným rozhovorům, vám – všem fanouškům – přinášíme interview s trenérem gólmanů našeho klubu a velmi příjemným člověkem Tomášem Lovásikem.
Pocházíte ze Slovenska, popište nám, kde a jak jste s fotbalem začínal.
Já jsem dost dlouho vydržel u nás na vesnici Majcichov, asi 10 km od Trnavy. Až v 16, 17 letech jsem se dostal do Trnavy, kde jsem měl takový raketový start – jako osmnáctiletý jsem pravidelně chytal dorosteneckou ligu, a také už jsem si připsal starty za první tým Spartaku Trnava, tehdy ještě ve federální lize.
Jak si myslíte, že se liší systém výchovy hráčů v současnosti a za minulého režimu?
Tehdy to bylo všechno samozřejmě jiné. Například to, jak se pracuje s mladými hráči v Sigmě, to v mých dobách vůbec nebývalo. Třeba já, když jsem v šestnácti přišel do Trnavy, tak si nedokážu představit, že by sem někdo přišel v tomto věku. To by mu řekli, že nemá šanci.
Paradoxně ovšem vaše generace zaznamenala největší úspěchy – jak ve fotbale, tak v hokeji.
Dneska už mají mladí úplně jiné možnosti, je jiná doba. Za nás to fungovalo tak, že skončila škola, všichni jsme se vyhrnuli na fotbalové hřiště, bylo nás tam kolem třiceti, takže byl problém v tom, kdo bude hrát. Dneska je u dětí problém se vůbec sejít a zahrát si fotbal. Především nás to bavilo, strašně nás to bavilo, pořád jsme byli na hřišti. Dneska jsou ty počítače. Já to vidím doma na synovi, který má balón, občas si ten fotbal jde zahrát, ale má úplně jiné záliby.
Jak byste zhodnotil současný kádr Sigmy?
Jednoznačně žijeme z odchovanců. Doba není jednoduchá, nemůžeme kupovat velké hvězdy, ale zase naši chlapci jsou velice šikovní. Příprava se nám docela povedla, snad to dobře odstartujeme a budeme získávat body.
Koho vidíte jako brankářskou jedničku?
Já oba ty chlapce mám rád, jsou velmi vyrovnaní. Byl bych moc rád, kdybychom si tady vychovali gólmana, který by si třeba zachytal i v reprezentaci, teď třeba mladý Reichel. Věřím, že jsme schopni toho dosáhnout. Když mluvíme o Reichlovi, tak ten se potřebuje ještě zlepšit, ale má smůlu. Kdyby byl v takové Ostravě, tak by chytal pravidelně ligu. Musí si zkrátka počkat na svou šanci, kvality na to má, třeba neskutečný odraz, skvělé zákroky třeba za Béčko.
Jaký máte vztah k olomouckým fanouškům a obecně ke klubu?
Určitě dobrý. Já když jsem sem přišel do Olomouce, tak mě tady velmi dobře přijali. Nastoupil jsem po Martinu Vaniakovi, to nebylo jednoduché, ale už tehdy vyvolávali moje jméno, což bylo moc příjemné.
Jak se díváte na kontroverznější témata, spojená s fanoušky – pyrotechiku apod.?
Já si pamatuju, jak jste tu pyrotechniku měli v oblouku, tak to byla nádhera – celá tribuna zářila, rád na to vzpomínám. Když je to tedy v rámci normy, tak je to moc hezké. Na druhou stranu ovšem když je zamořené celé hřiště, tak se v tom nedá ani běhat, nikdo nevidí balón, ale jinak je to v pohodě.
Váš nejkrásnější zážitek se Sigmou?
Období, když jsem sem přišel. Bylo to období Intertoto pohárů – Štětín, Dortmund, Hamburk, to bylo moc krásné.
Kde vidíte příčinu úpadku Sigmy – jak sportovního, tak diváckého?
Určitě nás ovlivnila ta kauza, to nám moc nepomohlo. Tehdy jsme měli hrát znovu Evropu, tu nám zrušili, a pak také finanční situace. Těch peněz ve fotbale moc není. Chtěl bych ale vyzdvihnout to, jak se tady pracuje s těmi mladými, žádný jiný klub nemá v kádru tolik odchovanců jako my.
Co byste chtěl vzkázat fanouškům?
Aby nám fandili, aby vydrželi, budeme to potřebovat. Čeká nás těžké jaro a já věřím, že s fanoušky budeme po zápase co nejvíce oslavovat úspěchy Sigmy.
(mva)
Od fanoušků pro fanoušky
(foto: idnes.cz, isport.blesk.cz)
