Už dnes nám začíná naše jarní cesta za návratem do 1. fotbalové ligy a tak Vám přinášíme rozhovor s jedním z mladých talentů momentálně se pohybujících v SK Sigma Olomouc a tím je Šimon Falta (23.04.1993, 182 cm a 70 kg). Tento rozhovor vznikal po velkém přemlouvání a tímto chci poděkovat těm co přemlouvali i tomu jež se přemlouvat nechal. A nyní už dejme prostor Šimonovi.
Už taková standardní otázka jak jsi se Šimone k fotbalu dostal, co tě k němu přivedlo?
Určitě rodiče. Táta hrál fotbal ten mě přivedl na první trénink. Ale v podstatě celá rodina.
A tvůj táta hrál fotbal na nějaké vyšší úrovni?
Ne, táta hrál takový ten vesnický fotbálek.
Kde si myslíš, že se v tobě vzaly vlohy pro ten vrcholový fotbal, i když třeba nyní zrovna ne v 1.lize?
To nedokážu tak říct. V každým případě s rodiny jsem jediný který se dostal tak vysoko.
Bylo to třeba tím, že jsi byl větší „dříč“ než ostatní?
To jsem, ale i ten talent tam snad je. Zkrátka pro úspěch je třeba obého.
A kde že si to s tím fotbalem začínal, odkud pocházíš?
Já pocházím z Dobrouče a tam jsem i začínal. Pak jsem přestoupil do Letohradu což je kousek od Dobrouče a z krátkým mezipřistáním v Ustí nad Orlicí jsem se dostal do Olomouce.
Od kolik let jsi v Sigmě?
Od osmé třídy. Zhruba od těch 13 – 14 let.
Prošel si relativně dlouhou cestu do Sigmy, jak hodnotíš přípravu v těch „nižších“ klubech a potom tady?
Tak samozřejmě to bylo na trošku jiné úrovni než tady v Sigmě. A tady to bylo někde jinde, ale nemohu o tom říct nic špatného. Užil jsem si to. Ale tady to bylo o dvě třídy jinde. A samozřejmě taky větší konkurence.
Když jsem procházel informace tak jsem narazil na to, že by si měl být především defenzivní střední záložník. Která pozice ti tedy nejvíc vyhovuje?
No nevím, se mnou tak dost šachovali. Hrál jsem i stopera. A na důchod plánuji ještě zkusit branku (dost se směje). Ale asi nejvíc mi to vyhovuje právě v záloze. A je mi celkem jedno na jakém postu. A taky dost samozřejmě záleží kdo nastupuje s váma.
S tím taky souvisí, co tě láká víc, hra dopředu nebo taková ta černá práce pro mužstvo?
Určitě dopředu, ale bez té černé práce to nejde. Dneska už musí bránit každý hráč.
Kdo je tvým hráčským vzorem, at už aktivním hráčem nebo třeba i z minulosti?
Já mám dva vzory. A to je Arjen Robben a Mesut Ozil.
A na tohle navazuje, který je tvoje oblíbený mužstvo ve světě?
Rád se podívám na kteroukoliv zahraniční ligu. Určitě rád shlídnu Barcelonu nebo Real, ale že bych měl nějaký vysloveně oblíbený tým, to se říct nedá.
S tím taky může souviset, „Kde se vidí Šimon Falta za pět let?
Chtěl bych být někde v zahraničí. To asi každý kdo to hraje na nějaké úrovni. Nakouknout někam, vyzkoušet si to, abych mohl porovnat jaký to je v zahraničí a taky něco zažít.
Byl jsi nebo stále jseš členem reprezentace ČR?
Momentálně jsem v širším kádru jednadvacítky (U21). Z kádru jsem bohužel vypadl kvůli svým zraněním.
A před tím jsem byl v každým ročníku snad až na šestnáctku.
A je tvým cílem být pravidelně v repre?
Tak samozřejmě, souvisí to i s mým cílem dostat se do zahraničí. Protože na utkání repre samozřejmě chodí skauti a manažeři daleko víc než na ligu. A na druhou ještě mín.
Co by si označil za své přednosti ve fotbale?
Asi pravou nohu a rychlost. (tahle odpověd ze Šimona vystřelila jak s kulometu, pozn. redakce). Ale kopat zvládnu oběma nohama. Na opírání nemám ani jednu. 😀
Jak si vnímal pád do druhé ligy?
Špatně, no. Smlouvu tady mám ještě dlouho, chci tady hrát. Ale logicky v té druhé lize to není ono. Zkrátka to není první liga. Ted dělám i děláme vše proto aby se postoupilo zpátky a vrátí se to do starých kolejí. Ale to je zatím daleko a spousta práce před náma.
A jaký si měl pocity, byl na vás obrovský tlak?
Já jsem to až tak nevnímal. Když jsem vstoupil na hřiště tak nad tím nepřemýšlím. Tam se soustředím jen na svůj výkon, tak abych odevzdal svoje maximum No a větší tlak byl především na ty zkušenější.
A nyní pojdme k otázkám fanoušků. Říkáš, že při příchodu na trávník přepneš do „fotbalového módu“ a nic jiného moc nevnímáš, ale přesto. Vnímáš třeba nadávky ze Západní tribuny na co si třeba stěžuje kolega Michal Ordoš, anebo třeba ba naopak vnímáš potlesk, atmosféru?
Ty pozitivní věci docela vnímám, ale ty negativní se snažím odfiltrovat a nevnímat je. Přeslechnout je, nebo jak jinak to říct. K fotbalu to patří a je na každým jestli si to bere nebo ne. Protože nikdy se nejde zavděčit všem.
A jak jsou k tobě kritičtí tvoji rodiče, nebo především asi otec?
No táta mi vždycky řekne co vidí, at už se to týká mě nebo celého mančaftu. Kdo jak se mu zdál a tak.
A na tebe se jezdí dívat i maminka, že?
No je to tak, snaží se jezdit oba. nevyjde to pokaždé, ale snaží se.
Jak ty vnímáš fanoušky, vnímáš dění na tribunách?
Mám rád ty fanoušky co přijdou podpořit, ale příliš nemusím ty co si přijdou pouze zanadávat a vybít si zlost. Zakázat jim to však nemůžeme, ale bylo by fajn kdyby aspon občas zafandili. To by nebylo od věci.
Jak se stavíš k ožehavé otázce pyrotechniky?
No tak když to nenarušuje fotbal tak proč ne, že. Pokud je to na ten efekt v podstatě mi to nevadí. Když jsem byl na tribuně tak se mi to i líbilo. Ale když to hází na hrací plochu tak to už se mi teda nelíbí vůbec.
A vzbuzuje to v tobě nějakou emoci, nebo vzbudilo to v tobě nějakou emoci když si nehrál?
Když jsem na tribuně tak to zapálený pyro je kolikrát lepší než fotbal. Emoce to ve mě nějaký budí, no.
A na závěr co by si vzkázal fanouškům a našim čtenářům?
