Máme za sebou očekávaný duel proti pražské Spartě, a tak si jej pojďme lehce zrekapitulovat pohledem fanouška. Jak už víme, hosté u nás na Andrově stadionu opět prodloužili hrozivou sérii bez porážky (od května 1998), když tentokrát zvítězili 2:0. Na domácí stadion dorazila letošní rekordní návštěva 8019 diváků.
No a teď již pojďme k fanouškovskému dění. Zápas se Spartou bývá vždycky trhákem, je tomu tak u každého ligového týmu. Bohužel pozice Sigmy je vskutku tragická, výkony jsou tristní, zájem o fotbal tu logicky klesá. Chodí už jen opravdoví srdcaři, kteří neopouštějí loď ani když se potápí. Dopředu bylo jasné, že pokud příjde větší návštěva, tak především na soupeře. No a tak se také stalo.
Stadion byl plný vandráků a buranů snad z celé Moravy. Bohužel, díky prodeji přes internet si velkou část lístků skoupili sváteční diváci, potažmo elitní fans Sparty. Co mi hlava nebere, že tito lidé jsou schopní koupit lístek do domácího kotle. To chce asi řádnou dávku debility, abych si sedl se symboly ACS do kotle domácích. Do toho vandráci a staří fotři, co si tam sednou a pak se rozčilují, že nevidí přes vlajky. Pokud někdo dostal na budku, tak se asi nemohl vůbec divit! Celkem dost se divím, že tato demence „hostujících“ fans neměla daleko větší odezvu. Každopádně, když jsem to včera viděl, tak jsem byl rád, že s námi tento ksindl nejezdí. Radši jezdit v padesáti, než s těmahle jézéďákama.
Díky tomu, co jsem už nastínil o odstavec výše, byl kotel sice opticky plný, ale počtem fandících asi nijak výrazně nepřekročil standart SEKTORU S. Fandění bohužel taky za moc nestálo, daleko lepší výkon jsme předvedli minule s Plzní!
Co se ovšem povedlo na jedničku, byly choreografie! První prezentace spočívala v plachtě s postavami hanáckých vlajkonošů v krojích, doplněné o moravskou orlici. K tomu motivační nápis: Hanáci do teho! Jednalo se o druhý pokus s plachtou „na stojato“ a s vypětím všech sil se to vyvedlo bez potíží. Panovaly sice lehké obavy v souvislosti s prudkými poryvy větru, ale bylo to OK. Druhá prezentace byla kombinace argentiny a modrých vlaječek, po stranách igelitové pásy a vepředu nápis: Modrobílí. I tato prezentace se povedla, ikdyž natáhnout pásy přes, již zmíněné, vandráky byl celkem kumšt. Dále se objevila po čase sektorovka a pochopitelně i tradiční vlajky a obouruče.
Fotbalově to zase nevyšlo, hráči se sice nejspíš vyhecovali na Spartu, ale to nestačilo. Střelecky je to bída a těžko se vymlouvat na Váchovu „boží ruku“. To, že je tento hráč schopný tvrdit, že rukou nehrál, i když jej následně usvědčily záběry. Hold někdo nemá koule. Nicméně se silnými hrajem aktivně, ale s rovnocennými jsme za totální ubožáky.
No, suma sumárum… pro kotelníky to byl zápas jak z hororu. Raději zápasy s návštěvou 3500, než tento „svátek“. Jediné co se povedlo, byly naše prezentace. Jinak se ukázalo „tvrdé“ jádro věrných v kotli až při děkovačce. Snad jsme hráčům ukázali, že nám na jméně klubu záleží. Teď aby na tom záleželo i hráčům, jenže nasazení a boj jsme čekali už v Brně, v Jihlavě, atd…
Co je k zamyšlení, to je vybraná částka na choreo, která byla opravdu směšná. To i na Bohemce, kde bylo o polovic míň lidí se vybralo víc! Čest těm, co přispívají každý zápas. Snad jsme ukázali, že to nejsou vyhozené peníze.
Nezbývá než se vyhecovat a vyjet podpořit Sigmu do Zlína! Je to blízko a zápas to bude důležitý. No a potom doma Baník a Slávie, kde doufám předvedeme daleko lepší support, než se sparťanskými vandráky v zádech.
Jedeme Sigma!
